Sjezd lidovců - otázka přežití

Praha - KDU-ČSL, strana s devadesátiletou historií, patří mezi politické subjekty, jež disponují silnou členskou základnou, která čítá více než 37 tisíc lidí. Lidovci, kteří již od první republiky nechyběli v téměř žádné vládě, měli v 90. letech ambici vyrovnat se dvěma nejsilnějším subjektům české politické scény, ODS a ČSSD. Dříve "klidná síla", nyní rozhádaná středová strana balancuje na hranici volitelnosti. Od svého nového vedení si slibuje konec vnitrostranických půtek, které se točí mimo jiné kolem osoby Miroslava Kalouska. Ten nakonec mezi delegáty přeci jen dorazí, a to i přesto, že včera oznámil, že stranu opustí. S ním pravděpodobně odejdou i mnozí jiní vlivní lidovci.

Volba nového předsedy je pro lidovce pravděpodobně otázkou přežití. Další boje, na jejichž pozadí jakékoli programové cíle a stranické úspěchy blednou, by mohly vést až k rozštěpení strany a především definitivně odradit i dosud věrné voliče. Nový lídr KDU-ČSL má před sebou dva úkoly: opět sjednotit stranické řady a dostat lidovce na podzim do sněmovny. Lidovcům totiž vážně hrozí, že se po podzimních volbách nedostanou do parlamentu.

V KDU-ČSL dlouhodobě existují dva hlavní ideové proudy - jeden je tradiční křesťanský s větším sociálním akcentem, druhý spíše pravicově konzervativní. Do první skupiny lze zařadit současného předsedu Jiřího Čunka, Cyrila Svobodu a Michaelu Šojdrovou (všichni na sjezdu kandidují na předsedu), mezi představitele druhého proudu patří Miroslav Kalousek, Jan Kasal, Pavel Severa či další kandidát na předsedu Jan Březina.

Za obnovou strany stál Josef Lux 

Dějiny strany, která legálně působila i za minulého režimu, psal od roku 1990 její předseda Josef Lux. Pod jeho vedením volební výsledky KDU-ČSL postupně rostly z 6 procent v roce 1992 až na 9 procent, tedy 20 mandátů, v roce 1998. Lidovci seděli v každé polistopadové vládě, včetně té úřednické Josefa Tošovského. V roce 1998 však ODS a ČSSD podepsaly opoziční smlouvu a lidovci odešli poprvé do opozice. Lux ještě předtím, než opustil kvůli těžké nemoci politiku, přišel s projektem čtyřkoalice, ve kterém spojila síly menší poltická uskupení - kromě lidovců i Unie svobody, ODA a DEU. Podle komentátora Jindřicha Šídla ten projekt vypadal velmi nadějně: „Ještě v roce 2001 se zdálo, že by tohle uskupení mohlo vyhrát parlamentní volby.“ Projekt však nakonec zkrachoval.

Lidovci stále hledají svého lídra 

S odchodem Luxe strana začala hledat nového lídra. V následujících deseti letech vystřídala čtyři předsedy. Po Luxovi jí šéfoval Jan Kasal a do voleb v roce 2002 ji už vedl Cyril Svoboda. To už ze čtyřkoalice zbyla jen koalice složená z lidovců a Unie svobody. Získala tehdy 14 procent hlasů, tedy 31 křesel ve sněmovně.

Strana, která od sametové revoluce byla pouze v pravicových vládách, vstoupila do levicového kabinetu, v němž měli hlavní slovo sociální demokraté. Rok 2003 pak znamenal opět změnu lídra. Svobodu vystřídal Miroslav Kalousek, který před volbami v roce 2006 sliboval straníkům dvouciferný výsledek.

Lidovci však nakonec získali jen 7 procent, tedy 13 křesel. Patovou situaci stovky poslanců pravice proti stovce levice se pokusil vyřešit Kalousek nečekaným manévrem, který mu nakonec zlámal vaz. Začal vyjednávat s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem o vládě, kterou by podporovali komunisté. Bouřlivý odpor členské základny vůči takovému řešení ho dotlačil k rezignaci a strana se opět vrátila k hledání nového lídra. Našla ho tehdy v Jiřím Čunkovi.

Jenže po Čunkově raketovém startu následoval stejně strmý pád. Kauzy údajné korupce a machinací kolem nich vedly až k jeho dočasnému odchodu z vlády a k permanentnímu ohrožení už tak křehké koalice. Strana za ním zpočátku bezvýhradně stála, ale když se Miroslav Kalousek postavil do čela Čunkových odpůrců, lidovci už nedokázali ani před kamerami předstírat jednotu. "Kalousek se dlouho držel, ale nakonec šel do přímého střetu a potvrdil svou pověst šedé eminence. Díky svým dobrým vztahům s Topolánkem dokázal Čunka vyprovodit z vlády během několika dnů, komentoval Kalouskovu osobnost Šídlo.

  • Miroslav Kalousek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/816/81544.jpg
  • Josef Lux zdroj: ISIFA/LN http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/887/88603.jpg
  • Jiří Čunek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/887/88609.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 47 mminutami

Déšť zastavil vlaky v Jizerských horách, na Liberecku tahala auta těžká technika

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
před 10 hhodinami

Národní knihovna se chystá na digitalizaci Kosmovy kroniky

Národní knihovna pokračuje v digitalizaci svého fondu. Dokončených už má téměř osmdesát milionů stran. Podle odhadů instituce je to takřka třetina všech spisů. S ostatními organizacemi v rámci České digitální knihovny je nyní k dispozici sto osmdesát milionů stran. O tiskoviny, které jsou v dobrém stavu, se postará robotický skener. Zvládne až 300 stran za hodinu. To je dvakrát až třikrát tolik, než umožňuje manuální práce. Ta se naopak využije tam, kde je nakládání se svazky obtížnější. V naskenované verzi má knihovna například Dalimilovu kroniku, druhou nejstarší v českých zemích. Ta úplně nejstarší, Kosmova, zamíří k digitalizaci v září.
před 10 hhodinami

Do lesa „na brigádu“. Lidé prodávají borůvky i houby

Do lesů vyrazili sběrači. Mnozí pro radost, ale mnozí také pro přivýdělek. Například ceny borůvek se letos pohybují nejčastěji od dvou do tří stovek za kilogram. Potkat lze i houbaře. Někteří z nich nabízejí plné košíky do restaurací nebo na trzích, často kolem dvou set korun za kilo. Pro prodej však také platí určitá pravidla.
před 10 hhodinami

Sapa už je turistické místo, říká režisér prvního českého viet-filmu

Režisér a scenárista Dužan Duong přinesl s lehkostí a vtipem autentický pohled do vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. První tuzemský celovečerní viet-film s názvem Letní škola, 2001 se od čtvrtka promítá v kinech. Režisér v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prozradil, že herce sháněl mimo jiné po večerkách, nehtových studiích i na Facebooku. Z velké pražské tržnice Sapa se podle Duonga stalo „turistické místo“.
před 18 hhodinami

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 22 hhodinami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 22 hhodinami
Načítání...