Praha - Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce uvedl, že prezident Václav Klaus měl poté, co Lisabonskou smlouvu schválil parlament, tento dokument podepsat. V případě opačném se sám obrátit se stížností na ústavní soudce. Rychetský dnes také řekl, že Klaus měl aspoň říct, jak dlouho hodlá s podpisem čekat, aby dal šanci podat stížnost senátorům.
Rychetský v ČT ke Klausovi: Podpis smlouvy nebo vlastní stížnost
Rychetský dnes v pořadu ČT Otázky Václava Moravce prohlásil, že by pochopil, kdyby prezident oznámil, že nějakou dobu, třeba dva tři týdny, vyčká, zda se zákonodárci na soud obrátí. Jakmile by senátoři stížnost podali, prezident už podle Rychetského smlouvu naopak podepsat nesmí. „Zastaví se ten proces a on musí čekat, jak to dopadne,“ poznamenal.
Průtahy ale Rychetský neschvaluje. „V okamžiku, kdy obě komory vysloví souhlas … s mezinárodní smlouvou, je prezident republiky … povinen okamžitě buďto podepsat, nebo sám podat ten návrh,“ prohlásil. Ústava sice podle Rychetského nedává prezidentovi žádnou lhůtu, v případě, kdy taková lhůta chybí, se ale podle předsedy ÚS předpokládá, že hlava státu jedná bez odkladu.
86 minut
Otázky Václava Moravce
Děkan právnické fakulty vnímá Klausův postup jako obstrukce
Místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL) v souvislosti s postupem Klause řekl, že ústava by se měla dodržovat. Na dotaz, jak by mohl Senát zatlačit na prezidenta, aby smlouvy podepsal, místopředseda horní komory Petr Pithart řekl: „Budeme zvažovat krajní prostředky, které by připadaly v úvahu“. Pithart si ale nedokáže představit, že by do ústavy byly nově včleněny nějaké limity pro podpis a sankce. Pithart naznačil, že pokud má Klaus se smlouvou nepřekonatelný problém, může ji odmítnout podepsat a v důsledku toho abdikovat.
Klaus dosud nepodepsal také dohodu o přistoupení Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě, zakládající systém kolektivních stížností. Současně stále nejmenoval soudcem čekatele Petra Langra, o jehož jmenování měl podle Nejvyššího správního soudu (NSS) z loňska bez otálení rozhodnout. Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch v ČT prohlásil, že chování prezidenta nese znaky obstrukcí.
