„Je to novodobé otrokářství, které těží z neznalosti cizinců, co se týče smluv,“ zdůrazňuje Markéta Němcová z Centra pro podporu integrace cizinců v Plzni. Ministerstvo vnitra proto začalo cizince vzdělávat tak, aby se mohli snadněji domáhat svých práv. V každém kraji vzniká jedno podpůrné centrum. První čtyři už v zemi fungují - nejdál je zatím pobočka v Plzni. „Snažíme se pořádat pro ně kurzy českého jazyka nebo sociokulturní kurzy, kde se naučí orientovat se v České republice,“ vysvětluje Zuzana Sermešová z plzeňského centra.
Cizinci si chodí pro rady všeho druhu, ale nejčastěji řeší chudobu, nezaměstnanost a ztrátu bydlení. Častým problémem jsou také těhotné matky, které nemají prostředky na návrat do vlasti.
Reportáž Karla Vovesného
Cizinci často nemají na úhradu správního poplatku
Program dobrovolných návratů po dobrém startu ve druhé fázi uvízl na mrtvém bodě. Na rozdíl od první části je teď program sice úředně benevolentnější, ale na druhou stranu si cizinci nově musí připlatit. „Musí zaplatit správní poplatek ve výši 1 000 korun, a v momentě, kdy se ocitají v této situaci, tak je to pro ně problém,“ domnívá se Aneta Šlajerová, která také pracuje v plzeňském centru.
Celý projekt spustilo ministerstvo 16. února a měl snížit riziko kriminality, které souvisí s nelegálním pobytem nezaměstnaných cizinců. V první fázi, která byla ukončena 24. července, dostávali cizinci 500 eur do začátku. Přihlásit se mohlo maximálně 2 000 cizinců. Náklady na první část projektu ministerstvo vyčíslilo na 60,2 milionu korun. Ke 24. červenci se přihlásilo 1 871 cizinců, kteří v ČR přišli o práci. Nejvíce z nich bylo z Mongolska - 1 220. Druhou pozici s počtem 287 obsadili občané Uzbekistánu a třetí Vietnamci, kterých požádalo o bezplatnou letenku 239.
