Podle křesťanských demokratů by stavba spojky neměla být náročná. Její trasa by vedla přes pozemky, jimiž se táhne železnice už dnes, a navíc by se využila část existujících tratí. Také potřebná změna územního plánu by podle Veselého nemusela být zásadní. Primátorův náměstek Martin Ander však tvrdí, že nová spojka má stejné neduhy, jako měla rychlodráha. I spojka by se musela zapracovat do projektu přestavby kolejí, čímž by ho zdržela. Nejspíš ho proto zamítne i ČSSD. „Pokud bude mít totožný neduh, jaký byl u rychlodráhy - tedy vyžádá si přepracování současného projektu, a tím pádem vyvolá asi pětileté zdržení, sociální demokracie ho odmítne,“ řekl Onderka.
Podle lidovců je však projekt počítající s odsunem nádraží pro město i kraj špatný. Zhoršil by prý cestování po Brně pro 25 000 až 30 000 lidí, kteří denně dojíždějí z regionu. Dnes vystoupí na vlakovém nádraží v centru a před nádražní budovou přesednou na některou z linek hromadné dopravy. Z nového nádraží by se řada z nich musela k tomu starému stejně dopravit, na což by podle některých propočtů nevystačila kapacita hromadné dopravy ani křižovatek.
„Spojka je jen další krok k odsunu“
V případě stavby spojky by podle předsedy dopravní komise Josefa Veselého mohli lidé ze čtyř směrů - od Tišnova, Blanska, Šlapanic a Sokolnic - vystoupit na starém nádraží. Jen cestující od Střelic a Rajhradu by směřovali přímo na nové nádraží. Podle Andera je však směr od Rajhradu, respektive Břeclavi, nejvytíženější, a spojka je tak jen o něco méně podařenou rychlodráhou, která ovšem umožňovala zastavit všem regionálním vlakům jak na starém, tak na novém nádraží. „Pro nás byla rychlodráha nejzazším kompromisem, na který bychom byli ochotni kývnout. Toto je jen další ústup k čistému odsunu a pro nás to není řešení,“ uvedl Ander.
O přestavbě brněnské železnice se mluví od roku 2002, kdy souhlas s projektem včetně odsunu nádraží dala sociálnědemokratická vláda. Příznivci nádraží v centru si pak v Brně vynutili referendum. Přes 80 procent Brňanů tehdy hlasovalo pro zachování nádraží v centru, zúčastnila se ho však jen čtvrtina voličů, takže výsledkem se politici nemuseli řídit.
