Odpůrci radaru slaví, politici krok USA čekali

Praha - Pokus Spojených států o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu je podle exministra zahraničí Karla Schwarzenberga hlavním důvodem rozhodnutí USA opustit plány na vznik radaru protiraketového deštníku v ČR. Vlasta Parkanová, která spolu s ním podepisovala loni hlavní smlouvu mezi ČR a USA, se však domnívá, že obrat amerického postoje nesouvisí s reálným hodnocením hrozeb nebo funkčnosti systému. Předseda ODS Mirek Topolánek, který v době podpisu radarových smluv stál v čele vlády, uvedl, že změna postoje Washingtonu je výrazem ztráty zájmu USA o středoevropský prostor. Šéf ČSSD Jiří Paroubek i Jan Májíček z hnutí „Ne základnám!“ označili dnešní rozhodnutí americké administrativy za vítězství českého lidu.

Analytik ČT Jindřich Šídlo dodává, že Jiří Paroubek ještě na jaře 2006 označil případnou výstavbu radaru za přínos regionu, ovšem po výzkumu veřejného mínění, podle něhož 70 procent lidí bylo proti tomuto kroku, svůj postoj změnil. Prezident Václav Klaus konstatoval, že pozorovatele posledního vývoje kolem radaru dnešní Obamův krok nemohl překvapit.

„Jak známo, USA a EU zahajují v Turecku přímé rozhovory s Íránem, že se odhodlaly, je chvályhodné. Že v této souvislosti přijde nějaké vstřícné gesto, bylo očekáváno…,“ řekl ČT Schwarzenberg. Washington podle něj doufá, že Rusové, kteří proti umístění protiraketového systému v ČR a Polsku ostře protestovali, se nyní projeví jako „kladní spoluhráči“, kteří s Íránem Američanům pomohou.

„Rozhodnutí prezidenta Obamy nemá podle mého názoru nic společného s hodnocením raketových hrozeb nebo funkčností celého systému protiraketové obrany. Jsem přesvědčena, že se USA i NATO k protiraketové obraně vrátí a lze jen doufat, že to nebude příliš pozdě,“ řekla České televizi Vlasta Parkanová.

Prezident Klaus překvapený není, ODS je znepokojena

„Já jsem stoprocentně přesvědčen, že tento krok americké vlády neznamená žádný výraz ochlazení vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou, věřím, že budou stejně jako dosud dostatečně přátelské a partnerské,“ řekl Klaus. Sám prý rozhodnutím vlády prezidenta Baracka Obamy nebyl překvapen, stejně jako prý nemohl být překvapen nikdo, kdo sledoval náznaky posledních dnů.

„Nás to staví do pozice, kterou známe z posledních 100 let ve střední Evropě, že nejsme ukotveni pevně partnersky, bezpečnostně, spojenecky, a to je jisté ohrožení, tak to vnímám,“ řekl Českému rozhlasu expremiér a šéf ODS Topolánek. Dodal, že dvě desítky let po pádu totality ČR stále neví, kam přesně patří. „Jsme demokracií velmi nezralou, a tak nás vidí i naši evropští partneři,“ poznamenal Topolánek. Senátorský klub ODS také dnes ústy svého předsedy Tomáše Julínka vyjádřil vážné znepokojení „rozhodnutím prezidenta Obamy o ukončení programu protiraketové obrany ve střední Evropě, kterým zpochybňuje podepsanou dohodu o zajištění bezpečnosti spojenců v Evropě“.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka v Interview ČT24 uvedl: „Stále existuje hrozba raket s dlouhým doletem z Íránu, stejně tak pokračuje proces obohacování uranu na výrobu atomových hlavic, takže mě to stále straší a je potřeba najít východisko.“ Sobotka se proto zítra ráno sejde s premiérem Fischerem, aby se dozvěděl podrobnosti, jak USA zdůvodnily své odstoupení od radaru v Brdech.  

Analytik Jindřich Šídlo:

První informace o radaru se zde objevily v roce 2006, což vedlo k nezapomenutelnému obratu v politice sociální demokracie. Jiří Paroubek ještě v březnu 2006 říkal, že umístění amerických raket, nikoli radaru, ale dokonce raket, by bylo ekonomickým přínosem regionu. Vzápětí si přečetl výsledky výzkumu veřejného mínění, podle kterého 70 % Čechů bylo setrvale proti radaru, a postavil na tom svůj další postup.

Odpůrci radaru slaví

Předseda KSČM Vojtěch Filip:

„Spojené státy americké si uvědomily, že ten důvod k výstavbě radaru, který tady byl v minulosti, pominul a občané ČR si nepřejí tuto vojenskou základnu. Je to ukázka toho, že realistická politika vede ke zmírnění napětí mezi hlavními hráči světové politiky…“

„Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl,“ komentoval poslední dění kolem radaru Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti kterému byl štít podle amerických vyjádření zamýšlen. Podle předsedy ČSSD se také potvrdilo, že technicky nebyl štít na dostatečné úrovni a také nebyl součástí kolektivní obrany NATO. Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli „nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali“.

Jan Májíček z hnutí „Ne základnám!“ poslední vývoj vidí jako velké vítězství české veřejnosti. „Iniciativa 'Ne základnám!' vítá rozhodnutí administrativy prezidenta Baracka Obamy… Považujeme to za vítězství nejen naší iniciativy, ale všech lidí, kteří po 3 roky aktivně bojovali proti radaru,“ uvedl pro ct24.cz Májíček. Podle něj bylo zapojení České republiky v protiraketovém systému USA založeno na klamu, že Írán představuje reálnou útočnou hrozbu. Hnutí nyní hodlá monitorovat další vývoj a přeje si, aby podepsané „radarové“ smlouvy byly zcela zrušeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.