Odpůrci radaru slaví, politici krok USA čekali

Praha - Pokus Spojených států o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu je podle exministra zahraničí Karla Schwarzenberga hlavním důvodem rozhodnutí USA opustit plány na vznik radaru protiraketového deštníku v ČR. Vlasta Parkanová, která spolu s ním podepisovala loni hlavní smlouvu mezi ČR a USA, se však domnívá, že obrat amerického postoje nesouvisí s reálným hodnocením hrozeb nebo funkčnosti systému. Předseda ODS Mirek Topolánek, který v době podpisu radarových smluv stál v čele vlády, uvedl, že změna postoje Washingtonu je výrazem ztráty zájmu USA o středoevropský prostor. Šéf ČSSD Jiří Paroubek i Jan Májíček z hnutí „Ne základnám!“ označili dnešní rozhodnutí americké administrativy za vítězství českého lidu.

Analytik ČT Jindřich Šídlo dodává, že Jiří Paroubek ještě na jaře 2006 označil případnou výstavbu radaru za přínos regionu, ovšem po výzkumu veřejného mínění, podle něhož 70 procent lidí bylo proti tomuto kroku, svůj postoj změnil. Prezident Václav Klaus konstatoval, že pozorovatele posledního vývoje kolem radaru dnešní Obamův krok nemohl překvapit.

„Jak známo, USA a EU zahajují v Turecku přímé rozhovory s Íránem, že se odhodlaly, je chvályhodné. Že v této souvislosti přijde nějaké vstřícné gesto, bylo očekáváno…,“ řekl ČT Schwarzenberg. Washington podle něj doufá, že Rusové, kteří proti umístění protiraketového systému v ČR a Polsku ostře protestovali, se nyní projeví jako „kladní spoluhráči“, kteří s Íránem Američanům pomohou.

„Rozhodnutí prezidenta Obamy nemá podle mého názoru nic společného s hodnocením raketových hrozeb nebo funkčností celého systému protiraketové obrany. Jsem přesvědčena, že se USA i NATO k protiraketové obraně vrátí a lze jen doufat, že to nebude příliš pozdě,“ řekla České televizi Vlasta Parkanová.

Prezident Klaus překvapený není, ODS je znepokojena

„Já jsem stoprocentně přesvědčen, že tento krok americké vlády neznamená žádný výraz ochlazení vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou, věřím, že budou stejně jako dosud dostatečně přátelské a partnerské,“ řekl Klaus. Sám prý rozhodnutím vlády prezidenta Baracka Obamy nebyl překvapen, stejně jako prý nemohl být překvapen nikdo, kdo sledoval náznaky posledních dnů.

„Nás to staví do pozice, kterou známe z posledních 100 let ve střední Evropě, že nejsme ukotveni pevně partnersky, bezpečnostně, spojenecky, a to je jisté ohrožení, tak to vnímám,“ řekl Českému rozhlasu expremiér a šéf ODS Topolánek. Dodal, že dvě desítky let po pádu totality ČR stále neví, kam přesně patří. „Jsme demokracií velmi nezralou, a tak nás vidí i naši evropští partneři,“ poznamenal Topolánek. Senátorský klub ODS také dnes ústy svého předsedy Tomáše Julínka vyjádřil vážné znepokojení „rozhodnutím prezidenta Obamy o ukončení programu protiraketové obrany ve střední Evropě, kterým zpochybňuje podepsanou dohodu o zajištění bezpečnosti spojenců v Evropě“.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka v Interview ČT24 uvedl: „Stále existuje hrozba raket s dlouhým doletem z Íránu, stejně tak pokračuje proces obohacování uranu na výrobu atomových hlavic, takže mě to stále straší a je potřeba najít východisko.“ Sobotka se proto zítra ráno sejde s premiérem Fischerem, aby se dozvěděl podrobnosti, jak USA zdůvodnily své odstoupení od radaru v Brdech.  

Analytik Jindřich Šídlo:

První informace o radaru se zde objevily v roce 2006, což vedlo k nezapomenutelnému obratu v politice sociální demokracie. Jiří Paroubek ještě v březnu 2006 říkal, že umístění amerických raket, nikoli radaru, ale dokonce raket, by bylo ekonomickým přínosem regionu. Vzápětí si přečetl výsledky výzkumu veřejného mínění, podle kterého 70 % Čechů bylo setrvale proti radaru, a postavil na tom svůj další postup.

Odpůrci radaru slaví

Předseda KSČM Vojtěch Filip:

„Spojené státy americké si uvědomily, že ten důvod k výstavbě radaru, který tady byl v minulosti, pominul a občané ČR si nepřejí tuto vojenskou základnu. Je to ukázka toho, že realistická politika vede ke zmírnění napětí mezi hlavními hráči světové politiky…“

„Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl,“ komentoval poslední dění kolem radaru Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti kterému byl štít podle amerických vyjádření zamýšlen. Podle předsedy ČSSD se také potvrdilo, že technicky nebyl štít na dostatečné úrovni a také nebyl součástí kolektivní obrany NATO. Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli „nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali“.

Jan Májíček z hnutí „Ne základnám!“ poslední vývoj vidí jako velké vítězství české veřejnosti. „Iniciativa 'Ne základnám!' vítá rozhodnutí administrativy prezidenta Baracka Obamy… Považujeme to za vítězství nejen naší iniciativy, ale všech lidí, kteří po 3 roky aktivně bojovali proti radaru,“ uvedl pro ct24.cz Májíček. Podle něj bylo zapojení České republiky v protiraketovém systému USA založeno na klamu, že Írán představuje reálnou útočnou hrozbu. Hnutí nyní hodlá monitorovat další vývoj a přeje si, aby podepsané „radarové“ smlouvy byly zcela zrušeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přechod vymáhání na celníky ušetřil peníze, pokut dle NKÚ ale nepřibylo

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.
Právě teď

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 46 mminutami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 3 hhodinami

Vláda probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

Vláda v pondělí probere návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 11 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 12 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 12 hhodinami
Načítání...