Litvínov (Mostecko) - Pondělní exekuce movitého majetku dlužníků na litvínovském sídlišti Janov už mají podle mluvčí města Evy Maříkové odezvu. Během dnešního dne mělo podle ní volat hned několik lidí, kteří neuhradili poplatky za likvidaci odpadu a ptali se, jakým způsobem mají dluh vyrovnat. Dva z nich dokonce přišli dnes na úřad, aby dlužnou částku uhradili. Protože není dnes úřední den, očekává se výraznější nápor zájemců o vyrovnání dluhu ve středu.
Exekuce v Litvínově prý zapůsobily
„Hrozba ztráty majetku v exekuci lidi vyburcovala z letargie, přitom mohli už od jara využít možnosti amnestie, kdy by při úhradě dlužných částek byli osvobozeni od sankčních poplatků,“ uvedla Maříková. Správci daně v pondělí zabavili movité věci dlužníků v hodnotě 50 tisíc korun v devíti bytech. Exekuce zároveň odhalily problém, na který si musí dát pozor lidé, kteří odkoupili byt a nezjistili si, zda se původní majitel z bydliště odhlásil. Tak přišel při exekuci o televizor muž, který městu nedluží. Skutečný dlužník je totiž stále trvale hlášen v bytě, který muži před třemi lety prodal.
„I když se dlužník sám přihlásil, správci daně postupovali v souladu se zákonem a novému majiteli bytu odebrali televizor. Skutečný dlužník jej může vyplatit, a to v pátek, kdy začneme zabavené věci zpětně odprodávat. V tom případě televizor vrátíme majiteli. Pokud se tak nestane, musí majitel bytu prokázat, že televizor je jeho,“ vysvětlila Maříková. Pokud si, podle ní, majitelé nejsou jisti, zda v jejich bytě není trvale hlášena další osoba, mohou se obrátit na matriku, kde to prověří.
Litvínovští dluží městu 50 milionů
Pohledávky sedmadvacetitisícového Litvínova činí 50 milionů korun. Polovinu této částky tvoří pohledávky z neuhrazených pokut, poplatků a neoprávněně vyplacených sociálních dávek, dalších asi 25 milionů lidé dluží za neuhrazené nájemné a služby spojené s bydlením. V janovském sídlišti žije na 6 000 obyvatel. Sestěhováni do něj byli sociálně slabí obyvatelé z různých koutů země. Je mezi nimi mnoho nezaměstnaných, zejména Romů, kteří nemají zájem o vzdělání a mají problémy s dluhy.
Sídliště Janov:
V 70. letech proběhla asanace části Janova a na jejím místě bylo na přelomu 70. a 80. let vystavěno sídliště pro obyvatele vesnic, zničených těžbou uhlí. Život v Janově zhoršila změna zákonů a hygienických norem umožňující nájemníkům, aby bez souhlasu majitele mohli do bytu přihlásit jakékoliv množství dalších lidí. V 90. letech Litvínov sídlištní domy zprivatizoval. Firmy, které je koupily, do nich začaly stěhovat romské nájemníky ze severních Čech, Prahy aj., ať problémové, nebo od nichž potřebovali uvolnit lukrativní nemovitosti; neromští obyvatelé naopak odcházeli. Rychle se vytvořilo „ghetto“ charakteristické nepořádkem v ulicích, hlukem a rušením nočního klidu.
Exekučně zabaveno
