Pomlčková válka předznamenala blížící se konec Československa

Praha - Již první měsíce po listopadu 1989 ukázaly, že podoba totalitní československé federace nemá šanci na přežití. Na Slovensku se ozývaly stále silnější hlasy požadující nějakou míru svrchovanosti a při diskusích o státoprávním uspořádání se místo konkrétní podoby státu prosazovaly spíše emoce. Do nečekaných rozměrů tak narostla i zdánlivě nevinná otázka nového názvu republiky. Dnes již legendární „pomlčková válka“ vedla 29. března 1990 ke schválení názvu Československá federativní republika. Tento název však vydržel jen necelý měsíc - poslanci pak odhlasovali variantu Česká a Slovenská federativní republika. Tehdy se možná zdálo, že název vše vyřešil, nicméně vzájemné spory Čechů a Slováků měly hlubší kořeny, a tak se již koncem roku 1992 federace rozpadla.

Celý spor přitom začal poměrně nenápadně. V lednu 1990 prezident Václav Havel využil svého tehdejšího zákonodárného práva a bez předchozí politické konzultace navrhl Federálnímu shromáždění vypustit z názvu Československá socialistická republika přídavné jméno „socialistická“. Zároveň také navrhl odstranění slova „lidová“ z názvu armády a představil nový státní znak. O Havlově iniciativě kromě úzkého kruhu jeho důvěrníků nikdo předem nevěděl. Podle historika Jiřího Suka právě s momentem překvapení Havel počítal. Údajně totiž předpokládal, že stále ještě převážně komunistický parlament by mohl mít problém s vypuštění slova „socialistická“, proto navrhl i nový znak a změnu názvu armády. 

Václav Havel, 28. března 1990

„Jak víte, Rumunsko, Polsko a jiné země byly schopny se dohodnout na novém názvu svého státu ze dne na den. My však toho schopni nejsme a já se pokusím na vás apelovat v tom smyslu, abyste zítra ráno odhlasovali - nejraději jednomyslně - nový název našeho státu.“

50 minut
Demokracie: Rok první - Pomlčková válka
Zdroj: ČT24

Prezidentův plán však narazil na nesouhlas předsednictva Federálního shromáždění, které mu sdělilo, že návrhy v předložené podobě nelze na stávající schůzi schválit. Návrh byl tedy odložen a již za několik dní se ukázalo, že jeho dopad se zcela vymkl Havlovým představám. Každopádně v další diskusi o názvu státu mezi českou a slovenskou politickou reprezentací se postupně vytrácela racionalita a stupňovaly emoce. Padaly návrhy jako například Federace České a Slovenské republiky, Československá federativní republika či Republika česko-slovenská. 

Schopnost nadhledu či nevole ustoupit?

Společný stát, který řada Slováků, ale mnohdy i Čechů vnímala již před listopadem s neskrývanou nevolí. A tak vyplula na povrch v plné síle i slovenská touha po autonomii a změna názvu byla smetena ze stolu. V čem přesně problém spočívá, vyjádřil v březnovém projevu ve federálním parlamentu hudebník a tehdejší poslanec Michael Kocáb. „Ani pomlčka, ba dokonce ani slovo “socialistická„ v názvu republiky by nám neměly stát za to, aby se staly předmětem národnostních sporů. Vím, že problém je složitější, vím, že nejde o pomlčku jako takovou. Podědili jsme jakýsi historický “papiňák„, ve kterém se celá desetiletí hromadily národnostní problémy, tenze a pocity křivd,“ popsal trefně. 

To, co Češi nazývali schopností nadhledu, bylo na Slovensku chápáno spíš jako nevůle ustoupit. Nešťastná myšlenka čechoslovakismu navíc působila většině Slováků akutní osypky, což dohodu poměrně ztěžovalo. „Skrátka ide tu o to, aby bola určitá ochota zo strany českých poslancov upraviť to slovo “československý„, ktoré pre Slovákov vždy zaváňa čechoslovakizmom a v ktorom sa cítia nie ako partneri, ale ako prídavok k národu českému,“ vyjádřil problém v krátkosti slovenský poslanec Jozef Kučerák. 

Ani konečný kompromis „Česká a Slovenská federativní republika“ nevydržel…

Federálnímu shromáždění se ale nakonec 29. března podařilo odhlasovat název Československá federativní republika (slovenská verze zněla Česko-slovenská federatívna republika). Již první reakce ale ukázaly, že pracně dohodnutá kompromisní varianta stejně situaci nezklidní. Nespokojena byla zejména slovenská strana, a tak poslanci zasedli 20. dubna znovu. Tentokrát byl výsledkem hlasování název Česká a Slovenská federativní republika. Název sice odporoval pravopisu, podle kterého by se v tomto případě „Slovenská“ mělo psát s malým začátečním písmenem, ve stávající situaci však gramatika musela jít stranou. Ani tomuto názvu však nebyla dopřána dlouhá existence. Jen necelé tři roky….

  • Státní znak České a Slovenské Federativní Republiky platný od 1. dubna 1990 do zániku federace zdroj: www.vlastenci.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1531/153028.jpg
  • Plakáty sametové revoluce zdroj: studio.designiq.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/863/86268.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Blažek: Nic nesvědčí o tom, že by darované bitcoiny pocházely z trestné činnosti

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se na čtvrtečním brífinku vyjádřil ke zjištěním Deníku N, který přišel s informací, že úřad získal darem bitcoiny od muže odsouzeného za obchod s drogami. Kryptoměnu resort následně vydražil za bezmála miliardu korun. Blažek uvedl, že nic nesvědčí o tom, že by tyto prostředky pocházely z trestné činnosti, nyní dle něj budou použity například na pomoc obětem trestných činů nebo v oblasti boje s kyberkriminalitou.
13:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Nejoblíbenějšími dětskými jmény jsou znovu Jakub a Eliška

Nejpopulárnější jména pro děti narozené v roce 2024 byla znovu Jakub a Eliška, první pozici v oblíbenosti si udržují už po více než dekádu. Jakub je nejoblíbenějším chlapeckým jménem od roku 2011, Eliška tím dívčím od roku 2012. Pořadí u chlapců se nezměnilo ani na dalších čtyřech místech, u dívek došlo ke změně na třetí pozici, když Annu vystřídala Sofie, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
před 29 mminutami

Prodloužení nabídky KHNP na dostavbu Dukovan není jisté

Prodloužení nabídky jihokorejské firmy KHNP na stavbu jaderných bloků v Dukovanech není jisté, společnost bude muset případný požadavek české strany posoudit, zvážit okolnosti a poté se rozhodne. Aktuální nabídka platí do konce června.
11:10Aktualizovánopřed 53 mminutami

ŽivěPoslanci projednají zpřísnění migračních pravidel

Sněmovna má na čtvrtečním programu jednání, který již schválila, koaliční novelu se zpřísněním azylových a migračních pravidel. Na mimořádné schůzi svolané z podnětu vládního tábora by měli poslanci posoudit ve druhém čtení mimo jiné i zákaz prodeje zábavní pyrotechniky na tržištích a ve stáncích.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ředitelem ČT chce být 21 lidí, mezi nimi právník Rozehnal či exposlanec Frankl

Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize (ČT) se přihlásilo 21 zájemců. Jsou mezi nimi lidé z mediální sféry, manažeři či podnikatelé. Konečný počet uchazečů se ale ještě může změnit, některé přihlášky totiž vykazují nedostatky. Vyplývá to z informací, které dnes Rada ČT zveřejnila na webu. Tendr vypsala poté, co na začátku května odvolala po roce a půl ve funkci Jana Součka. Kromě jmen, která se už v minulých dnech objevila v médiích, je na seznamu kandidátů například bývalý člen představenstva společnosti CETIN a někdejší poslanec Michal Frankl, bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom, který letos krátce vedl Součkovu kancelář, mediální právník Aleš Rozehnal a účastníci minulé volby, architekt Ondřej Vrbík a živnostník Ondřej Cón.
10:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zbrojař Strnad je podle Bloombergu nejbohatším Čechem

Majitel zbrojařské Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad předstihl s majetkem 17,1 miliardy dolarů (zhruba 379 miliard korun) v žebříčku agentury Bloomberg dědičku impéria PPF Renátu Kellnerovou. V denně aktualizovaném pořadí 500 nejbohatších lidí na světě Bloomberg ve čtvrtek zařadil Strnada na 135. místo, Kellnerovou s majetkem 16,8 miliardy dolarů (372 miliard korun) o dvě příčky níž.
před 2 hhodinami

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
před 7 hhodinami

Normalizační prezident Husák zažil pád režimu, který sám pomáhal budovat

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.
před 7 hhodinami
Načítání...