V Hamburku chtějí v několika ulicích odstranit dopravní značky

Experiment s co nejnižším počtem značek se od roku 2004 koná na některých cestách v anglickém Ipswichi, v německém Bohmte, dánském Ejby, belgickém Ostende a nizozemském Emminu. Nyní i radní v Hamburku agitují za netradiční přístup k dopravě a chtějí bezpečnost skrze nejistotu.

„Shared space neboli společný prostor je projekt, který se v menších městech osvědčil, a my bychom to teď chtěli aplikovat tady. Jednáme zatím o pěti možných místech,“ uvedl radní pro dopravu Klaus-Peter Hesse (CDU).

Filosofie spoléhá na to, že bez cedulí pojedou řidiči opatrněji, méně agresivně, prostě více jako lidi. Ne každý ale nadšení pro experimenty na silnicích sdílí.

„Kolega z Nizozemska, co s tím přišel jako první vychází z malých obcí. Nechci být zpátečník, ale já se toho tady v Hamburku bojím. Je tu nesrovnatelně větší provoz, jiné podmínky i mentalita,“ uvedl Norbert Hogreve z dopravního úřadu v Hamburku. Ve vybrané ulici by se měli řidiči, cyklisté i chodci dohodnout bez značek. Zmizet by měly chodníky, přechody i semafory.

V městečku Bohmte už se nový způsob řízení dopravy osvědčil. Funguje to podobně jako na kluzišti. Každý se pohybuje, jak chce, a řídí se jen podle toho, kdo nebo co mu zrovna stojí v cestě. Při vjezdu do ulic Bohmte neznalý řidič znejistí. Nařízeno tu totiž nemá vůbec nic. Policii ubylo práce. Nepokutuje za rychlost, špatné parkování ani přecházení mimo zebru. Jediné značení tu je pro orientaci nevidomých.

„Měli jsme tu už dvacet let problematické křižovatky a potřebovali to řešit. A na shared space byly unijní příspěvky, a tak jsme se nabídli jako takový pokusný králík. Po třech letech jsme spokojení,“ řekl radní pro dopravu z Bohmte Siegfried Pöttker.

Přesné statistiky nejsou, ale nehod podle místních ubylo a provoz je plynulejší. Hamburku si přesto systém doporučit netroufají, i tady tvrdí, že jsou jen malá obec. Skrz centrum německého Bohmte projede denně až třináct tisíc aut.

Experiment vůbec poprvé proběhl v nizozemském městečku Drachten. Nizozemci šli tak daleko, že uprostřed jedné silnice například zřídili dětské hřiště, aby přinutili řidiče k pomalejší jízdě.

Zastánci myšlenky argumentují i obecnou přebujelostí dopravního značení. V Německu je podle úřadů 20 milionů dopravních značek.