Ta by měla podle vládou schválených smluv dostat výměnou jiný pozemek a doplatek podle znaleckého posudku v řádech desítek tisíc korun. Syn Štrosové a zároveň její právní zástupce David Štros se však nechce smířit s tím, že k nabízenému pozemku je omezený přístup. Obě strany si proto vyměnily řadu e-mailů, které ministerstvo dopravy zveřejnilo. Štros prý od začátku o omezeních věděl a teď už smlouvy nelze změnit. Ten ale namítá, že dřívě neměl k dispozici část znaleckého posudku, který pozemky přesně popisuje.
Právě kvůli problémům s pozemky Štrosové vláda před několika týdny rozhodla o vyvlastnění všech pozemků včetně těch, které patří Havránkové. Ministři rozhodli podle pravidla „buď dohoda o všem, nebo vyvlastnění“. Platnost rozhodnutí o vyvlastnění vláda minulý týden pozastavila, definitivně rozhodne příští týden podle toho, zda bude dohoda sjednána, nebo ne.
Tisková konference po jednání vlády
David Štros označil dnešní Fischerovo vyjádření za neuvážené, chce prý dál vyjednávat. „Očekáváme, že k pozemku bude zřízena přístupová cesta nebo že dostaneme příslib, že pozemek v nějakém časovém horizontu bude zpřístupněn. Přístupovou cestu jsme pak připraveni i odkoupit,“ řekl Štros. Za nynější situace, bez přístupu k pozemku, nelze podle něj s dohodou souhlasit. „Naším cílem je co nejrychlejší vyřešení celé záležitosti. Jsme připraveni dál jednat,“ řekl Štros.
Ministři také přijali nařízení, kterým určují, jaké činnosti mohou vykonávat vojáci z povolání v souvislosti s dosaženou armádní hodností. Konkrétnějších obrysů tak nabývá přechod české armády na hodnostní systém bližší standardům NATO. Nový systém má začít platit od 1. ledna příštího roku. Podle něj je nejnižší hodnost vojín vyhrazena pro vojáky v přípravné službě. Svobodníci mohou kupříkladu obsluhovat a udržovat zbraňové systémy. Pilotování letounu nebo vrtulníku je vyhrazeno pro kapitány. Letecká přeprava ústavních činitelů a představitelů resortu může být svěřena vojákům od hodnosti majora. Velet silám podpory nebo vojenské policii mohou brigádní generálové.
Dalším bodem na jednání byla národní strategie pro vzácná onemocnění, která je plánovaná do roku 2020. Česko ji dosud vůbec nemělo, strategie si klade za cíl zajistit všem pacientům správnou diagnostiku a léčbu. Proto by mělo vzniknout až dvacet specializovaných center. Vedle nich počítá strategie i s novorozeneckým screeningem alespoň na ty vzácné nemoci, kde je účinná léčba. Zlepšit se má také informovanost o vzácných onemocněních, vzdělávání zdravotníků i diagnostika.
