Hra o Senát – ODS, nebo ČSSD?

A ODS to nebude mít jednoduché. Od té doby, co na politické scéně soupeří o pravicové hlasy zejména s TOP 09, se potýká s odlivem voličské přízně. Zatímco ve sněmovních volbách - jak se v květnu ukázalo - může být vítězem i ten, kdo skončí druhý, neboť záleží na rozložení sil u potenciálních koaličních partnerů, u Senátu je tomu jinak. V tomto případě se totiž volební model mnohem více blíží pravidlu „kdo s koho“.

ČSSD k většině v horní komoře chybí 12 křesel. Pokud by se jim podařilo oněch 12 křesel skutečně obsadit, získali by tak možnost výrazně ovlivnit, co se v české politice v následujících letech bude dít. Podle politologa Petra Justa je výsledek jednotlivých stran při volbách do jedné třetiny Senátu důležitý například i pro budoucí volbu prezidenta.

Prezidenta totiž volí obě komory Parlamentu dohromady a poměr sil v Senátu je tedy klíčový. Koalice sice ve svém programovém prohlášení slíbila přímou volbu hlavy státu, ale pokud v horní komoře nezíská ústavní většinu 49 křesel, může se její prosazení - stejně jako dalších slibů koalice, k jejichž splněním je třeba změnit ústavu - značně zkomplikovat.

Pro sociální demokracii by většina v Senátu byla důležitá i z jiného důvodu. Horní komora by tak mohla vracet vládní zákony zpět do sněmovny, i když v ní koalice vládne bezpečnou většinou 118 hlasů a pohodlně může tedy Senát přehlasovat. Sice by nemohla běh věcí zvrátit, nicméně podle politologa Mlejnka lze to použít politicky a minimálně upoutat pozornost médií.

Nejde ale jen o ODS a ČSSD. Senátní volby napoví, jestli se dokáží TOP 09 a Věci veřejné, které po jarních volbách překvapivě výrazně změnily rovnováhu sil ve sněmovně, na české politické scéně pevně uchytit a definitivně tak rozbít dosavadní obrázek, kde proti sobě stály silné ODS a ČSSD, které doplňovaly - ale v žádném případě neohrožovaly - tři menší partaje.