Nynějšího lídra strany Sobotku podporoval středočeský hejtman David Rath. Středočeský poslanec a místopředseda strany Milan Urban naopak dával přednost jihomoravskému hejtmanovi Michalu Haškovi. Urban se vyslovoval také pro změnu ve vedení středočeské ČSSD, kterou podle něj poškozuje Rathův politický styl.
„Přílišná agresivita a arogance, to určitě není styl, který by přitahoval voliče, ale myslím si, že je spíše popuzuje,“ tvrdí Urban, který vedle Ratha nechce usednout ani ve vedení strany. Rath totiž usiloval o nominaci na post prvního místopředsedy a uspěl. Silnějšího kandidáta on sám pár týdnů před volbou ve straně vedle sebe necítí. „Zatím necítím, ale to neznamená, že nemůže být někdo jiný úspěšnější, že ostatní to necítí jinak, než to já,“ přemítá Rath.
Rath rovněž ostrými slovy reagoval na Urbanovu kritiku. „Mě to ani nepřekvapuje, protože dlouhodobě Milana Urbana považuji spíše za pátou kolonu ODS a TOP 09 v ČSSD. Víme, že on je propojen se společností ČEZ, má z toho poměrně nemalé výhody, je propojen s panem Charouzem, který ho podporuje velmi štědře, tedy Milan Urban je spíše takovým lobbistou v politice,“ uvedl Rath.
Napětí kolem okruhu lidí blízkých Rathovi panovalo i kvůli poslanci Richardu Dolejšovi, který středočeskou ČSSD vede. Musel proto funkci tvrdě hájit a navzdory protestním hlasům mu to vyšlo. „David Rath mnohdy volí razantnější styl, ale já si myslím, že k opoziční politice to prostě patří,“ obhajuje Rathovo vystupování Dolejš.
Dolejš obhájil post šéfa středočeské ČSSD:
Předseda středočeské ČSSD Richard Dolejš na dnešní krajské konferenci strany obhájil svoji funkci. O výsledku tajné volby informovali delegáti konference. Dolejš v tajné volbě získal 68 hlasů. Proti němu stál náměstek středočeského hejtmana Zdeněk Seidl, kterého podpořilo 52 delegátů.
Sobotka a Hašek se vůči sobě programově vyhranili především postojem k sociálnímu státu. Zatímco Sobotka v odpovědi na dotazník levicových intelektuálů kandidátům na předsedu odpověděl, že model sociálního státu 20. století nevyžaduje zásadní hodnotovou revizi, Hašek ve své vizi budoucí sociální demokracie zastává opačný názor. Sobotka a Hašek se přeli také o to, jak se má ČSSD v opozici chovat vůči vládě.
Sobotka novinářům po skončení konference řekl, že podpora středočeské ČSSD je důležitý signál, protože jde o třetí nejsilnější krajskou organizaci strany. K tomu, zda by po vítězství v souboji o stranického lídra podpořil Haška jako statutárního místopředsedu strany, se jednoznačně nevyslovil. Hašek by podle něj měl být po sjezdu ve vedení strany. „O tom, jaká bude konkrétní role funkcionáře, ale rozhodnou delegáti sjezdu,“ řekl. ČSSD by podle Sobotky měla zahájit debatu o tom, co z pravicových reforem zruší. Voličům by prý měla mimo jiné slíbit obnovení snížené sazby daně z přidané hodnoty, pokud by vládní koalice DPH sjednotila na 19 či 20 procentech.
Hašek uvedl, že bez silné podpory Ratha a jeho týmu by Sobotka jen velmi těžko skóre krajských nominací srovnal. Své a Sobotkovy šance prý před sjezdem vidí zhruba půl na půl. Podpora, kterou získal v Sobotkovi nakloněné středočeské ČSSD, mu prý dává naději na vyrovnaný souboj se Sobotkou. „Delegáti se budou rozhodovat do poslední minuty, do poslední vteřiny, budou pečlivě sledovat mediální výstupy nás obou,“ je si vědom toho, že pravý boj o předsedu vlastně právě začal Michal Hašek.
Na sjezdu prý nepůjde o střet programů
Političtí pozorovatelé soudí, že více než o programový střet půjde v boji o nového šéfa strany o zápas mocenských skupin v ČSSD. Hašek přitom podle nich získával stoupence právě proto, že má za sebou s výjimkou Ratha všechny krajské hejtmany, což znamená v současné době jediný reálný přístup sociální demokracie k finančním tokům.
Sociální demokraté budou volit nového předsedu na sjezdu, který se sejde již za šest neděl v Brně. K tomu, aby se někdo mohl účastnit soutěže o křeslo předsedy nejsilnější opoziční strany, stačí podle stanov, aby ho navrhl kterýkoli řádný delegát sjezdu. Sami sociální demokraté přikládají takzvaným nominacím v regionálních organizacích ČSSD pouze psychologický význam. Delegáti sjezdu se jimi v tajném hlasování řídit nemusí, mohou se spoléhat na vlastní úsudek a vycházet z informací, které získají během sjezdu. Podle předchozích sjezdů se krajskými nominacemi řídí jen třetina delegátů.
