ODS zrušila 18 sdružení kvůli spolupráci s KSČM

Praha - Výkonná rada ODS zrušila 18 místních sdružení strany kvůli přímé či nepřímé spolupráci s KSČM na komunální úrovni. Po jednání výkonné rady ODS to řekl předseda strany Petr Nečas. Vedení ODS už dříve vyzvalo místní sdružení, aby do konce února spolupráci s KSČM ukončily. O licenci přišla například ODS v Aši, Rychnově nad Kněžnou, Raspenavě, Bavorově či Králíkách.

„My chápeme, že ty příběhy nejsou černobílé, nicméně výkonná rada ODS rozhodla a rozhodla poměrně drtivě a jednoznačně už na minulém jednání rady a dnes to potvrdila,“ řekl Nečas. Členové zrušených sdružení podle něj mají šanci se do tří měsíců registrovat v ODS jinde. Připomněl, že spolupráci s KSČM zakázal svým usnesením kongres strany v roce 2006, výkonná rada podle něj jen naplnila rozhodnutí kongresu.

Někteří starostové spolupráci s KSČM nepřeruší

Na seznamu zrušených sdružení jsou převážně menší města a obce. Největší zastoupení má na listině Moravskoslezský a Středočeský kraj. ODS problém komunální spolupráce s KSČM řeší už řadu let, poslední čas na nápravu měla sdružení právě do konce února.

Například starostové Aše na Chebsku a Březové na Sokolovsku dali dnes najevo, že se nechystají ustoupit tlaku vedení ODS a spolupráci se zastupiteli z KSČM nepřeruší. Domnívají se, že stanovy neporušili a v případě, že ODS místní sdružení zruší, zřejmě ze strany odejdou. Například v Aši ODS přizvala do rady nezávislého zastupitele, který kandidoval za KSČM. Podle starosty města Dalibora Blažka takový postup není porušením stanov.

Malé obce: Na politiku si nehrajeme. Děláme práci pro lidi

Například ve dvoutisícových Zlonicích u středočeského Slaného sedí občanští demokraté v městské radě s komunisty už od roku 2006. Lidem to vůbec nevadí – v posledních komunálních volbách jim dali 42 procent hlasů. Starosta Rudolf Čížek (ODS) se vedení strany nebojí.

Starosta Zlonic Rudolf Čížek (ODS)

„Nic se měnit nebude, zůstane to, jak to je. Je to problém výkonné rady, ne můj, tady se jedná o kvalitu lidí, kteří byli zvolení, tady si nehrajeme na strany, to ať si hrají nahoře. Když bude buňka zrušena, tak přestoupíme do jiného sdružení, pokud bude zájem v ODS zůstat. Pokud nás chtějí zrušit, tak zruší jednu z nejúspěšnějších organizací ve Středočeském kraji. V radě máme většinu, zastupitelů máme sedm, to hovoří o práci, kterou jsme zde vykonali. Mně na srdci leží městys, aby fungoval, prosperoval, aby se tu děly změny… mě se čtyřicet let snažil někdo někam směřovat, nyní si připadám, že je to něco podobného, a s tím nemůžu souhlasit. Když je něco demokratické, tak je to demokratické, a ne dirigované z ústředí,“ uvedl Čížek v pořadu Před polednem (ještě před rozhodnutím výkonné rady ODS).

Místostarostka Zlonic Vlasta Čermáková, kterou zvolili jako nezávislou na kandidátce KSČM, o svém odchodu z rady města vůbec nepřemýšlela. Už proto, že při volbě dostala 13 hlasů z patnáctičlenného zastupitelstva. „Ta spolupráce je o něčem jiném. My si tady na nějakou politiku nehrajeme. My tady děláme práci pro lidi a pro obec,“ uvedla Čermáková.

A takových případů je více – například ve Višňové na Liberecku tamní radní raději z ODS vystoupili, a tak předešli zrušení místního sdružení. V České Lípě se zase vládnoucí ODS bez hlasů komunistů neobejde, protože nemá většinu v zastupitelstvu. „Někdy se může stát, a to je na všech úrovních, že pro některou věc dají svůj hlas i komunisté,“ konstatuje šéf liberecké ODS Přemysl Sobotka. Podle něj jde ale nejvyššímu vedení ODS o to, aby komunisté neseděli v radách místních zastupitelstev.

Seznam zrušených místních sdružení ODS:

  • Jihočeský region: Bavorov
  • Královéhradecký region: Rychnov nad Kněžnou
  • Liberecký region: Raspenava
  • Moravskoslezský region: Albrechtice, Bartošovice, Lichnov, Petrovice u Karviné
  • Pardubický region: Králíky
  • Středočeský region: Divišov, Týnec nad Sázavou, Zlonice
  • Vysočina: Leština u Světlé, Bobrová
  • Karlovarský region: Březová, Aš
  • Ústecký region: Hrob, Košťany
  • Plzeňský region: Konstantinovy Lázně

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 5 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 5 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 12 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 13 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 19 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.