Podle NSS nejde o neoprávněné zacházení s osobními údaji. „V tomto případě oba advokáti zveřejnili informace, ke kterým by se dostal kdokoliv jiný, byly to výsledky pravomocných soudních řízení,“ řekl předseda senátu Vojtěch Šimíček. Advokáti navíc podle něj nejednali svévolně, ale v reakci na zveřejněné informace - šlo tedy o jistou formu obrany. NSS zároveň potvrdil názor Městského soudu v Praze, že se zákon o ochraně osobních údajů vztahuje také na advokáty, což Brož a Sokol zpochybňovali. V tomto konkrétním případě ale důvod k pokutě chyběl. Samostatnou kasační stížnost podal kromě Brože také Sokol. Soud o ní dosud nerozhodl, přišla v únoru a má ji na starosti jiný soudní senát.
Na počátku sporu byla reportáž, kterou v roce 2006 odvysílala Česká televize (ČT). Šlo v ní o údajně nevýhodnou smlouvu, kterou uzavřel Dopravní podnik hlavního města Prahy s advokátní kanceláří o spolupráci při vymáhání pokut za černou jízdu. Sokol a jeho partneři reportáž následně zpochybnili, navíc obvinili autorku reportáže Noru Fridrichovou z toho, že je „notorickou černou pasažérkou“. ČT se proti postupu advokátů ohradila, uvedla ale, že napříště bude téma zpracovávat jiný redaktor.
Podle reportáže byla smlouva mezi dopravním podnikem a advokátní kanceláří pro podnik nevýhodná a většinu vysouzených částek získávali právníci. Advokáti si stěžovali generálnímu řediteli ČT Jiřímu Janečkovi. Součástí jejich vyjádření byly i informace o tom, že po Fridrichové byla šestkrát soudně vymáhána pokuta za černou jízdu v celkové výši téměř 18.000 korun. Novinářka tehdy označila černé jízdy za chybu. „Na černo“ prý jezdila ještě za studií.
