Pro Generála nebe Peřinu byl vzduch mořem

Praha - František Peřina patřil k nejlepším československým pilotům. Už v roce 1937 byl členem úspěšného národního týmu na mítinku v Curychu. Podobně jako řada kolegů se nesmířil s okupací a zamířil do zahraničí. Prošel boji ve Francii a Velké Británii, po únoru 1948 ale raději emigroval a do vlasti se vrátil až po 45 letech. Generál nebe, jak se mu říkalo, se narodil 8. dubna 1911. Peřina patřil ke generaci mladých Čechoslováků, jejichž lásku k vlasti formovala legionářská tradice a vztah k létání zase populární heslo „vzduch je naše moře“. Neúnavný vypravěč a nositel řady vyznamenání zemřel 6. května 2006, několik týdnů po smrti své ženy.

Proto neváhal a odešel bojovat do ciziny, a to jen dva dny poté, co se v červnu 1939 oženil se svou životní láskou Annou. „Bojoval jsem za vlast a hlavně za lidi, které jsem měl rád,“ vzpomínal později František Peřina, kterému bylo v době odchodu do zahraničního odboje 28 let.

Cesta rodáka z jihomoravských Morkůvek k letectvu ale nebyla přímá. Nejprve se vyučil soustružníkem a rodiče z jeho touhy po létání nebyli nadšení.

5 minut
Rozhovor s generálem Tomášem Sedláčkem
Zdroj: ČT24

Mladý František si tedy pomohl malou lstí: Na přihlášku do armády nejprve napsal, že chce být leteckým mechanikem a pilota doplnil na rodiči podepsaný blanket až později.

Koncem 20. let Peřina ve vojenském učilišti poprvé usedl za řídicí páky a dostal konečně příležitost ukázat své mimořádné nadání pro létání. Své mistrovství předvedl Peřina nejen na památném leteckém mítinku v Curychu, ale hlavně později v boji. Nasazení na frontu se poprvé dočkal koncem roku 1939.

První sestřely si Peřina připsal 10. května 1940. K zemi tehdy spolu se svým někdejším soupeřem z Curychu, francouzským kapitánem Jeanem Accartem, poslali čtyři bombardéry. Také v dalších dnech bojů si Peřina vedl úspěšně a za pouhé tři týdny měl na kontě 11 jistých a dva pravděpodobné sestřely.

„Neměl jsem stroj, tak jsem si půjčil“

Pak se k němu ale štěstí obrátilo zády a 3. června byl sám nad Paříží sestřelen a skončil v nemocnici. Nedoléčený nakonec opustil hroutící se Francii na poslední chvíli. „Neměl jsem svůj stroj, tak jsem si jeden půjčil. Nikdo se k němu nehlásil, tak jsem se na nic neptal, nasedl jsem, vzal kurz na moře a za dvě hodiny jsem přistál v Alžíru,“ vyprávěl Peřina.

Z Afriky se přesunul do Británie, kde se později ke stíhání vrátil a připsal si jeden jistý a jeden pravděpodobný sestřel v červnu 1942. Zbytek války strávil jako střelecký instruktor a později styčný důstojník u štábu stíhacího letectva RAF. Peřina se zařadil mezi nejúspěšnější československé stíhače, více sestřelů si připsali jen Karel Kuttelwascher, Josef František a Alois Vašátko.

Emigrace v turistickém Sokolu

Po návratu domů se Peřina opět setkal s Annou, která byla za války vězněna. Jako řada dalších zůstal Peřina v armádě. Po únoru 1948 jej ale jako „zápaďáka“ nečekalo nic dobrého, a tak využil příležitost k emigraci.

V dubnu 1949 si František Peřina vlastně zopakoval situaci z roku 1940, když k útěku opět použil letoun. V turistickém Sokolu se tísnil spolu s manželkou a přítelem Karlem Radou.

„Hustě tenkrát pršelo, byla mlha a my spodkem letounu doslova lízali stromy,“ popsal napínavý let do americké okupační zóny v Německu.

Kanada, Kalifornie, návrat

Peřina se nakrátko vrátil do RAF, ale kvůli věku už nemohl létat a sloužil na zemi. V polovině 50. let zamířil do Kanady, kde založil firmu na výrobu laminátových lodí. Roku 1959 úspěšný podnik prodal a se ženou se přestěhoval do Kalifornie.

Koncem 70. let se Peřina jako americký občan opět podíval do Československa, k návratu se ale Peřinovi rozhodli až po pádu komunistického režimu. Zpět přijeli v roce 1993. „Vždycky říkal, že tahle země voní jinak než celý svět. Měl ohromný vztah ke své rodné zemi,“ dodal ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Během druhé světové války létalo v RAF nebo sloužilo u pozemního personálu 2 500 Čechů a Slováků. Teď už jich žije jenom 40. Posledním žijícím českým pilotem, který s Peřinou létal u 312. peruti RAF, je třiadevadesátiletý Miroslav Štandera z Plzně, kterému Peřina ve Velké Británii přímo velel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky mají zasáhnout většinu Čech, později deště hrozí na Moravě a ve Slezsku

Silné bouřky zasáhnou v sobotu zřejmě většinu Čech. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků na nejnižší, první povodňový stupeň. Vyplývá to ze sobotní výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Beskydech může napršet až 110 milimetrů srážek, tedy 110 litrů na každý metr čtvereční. Aktuálně se srážky vyskytují v jihovýchodní polovině Česka.
12:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sapa už je turistické místo, říká režisér prvního českého viet-filmu

Režisér a scenárista Dužan Duong přinesl s lehkostí a vtipem autentický pohled do vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. První tuzemský celovečerní viet-film s názvem Letní škola, 2001 se od čtvrtka promítá v kinech. Režisér v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prozradil, že herce sháněl mimo jiné po večerkách, nehtových studiích i na Facebooku. Z velké pražské tržnice Sapa se podle Duonga stalo „turistické místo“.
před 2 hhodinami

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 6 hhodinami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 7 hhodinami

Dostupnost zdravotní péče na venkově mají zlepšit mladí lékaři

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.
před 8 hhodinami

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 8 hhodinami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 18 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 18 hhodinami
Načítání...