Cheb – Modernizace trati z Plzně do Chebu byla necelé dva týdny po faktickém ukončení prací dovršena i formálně. Původní jednokolejka je nyní zčásti dvoukolejná, traťová rychlost se zvýšila až na dvojnásobek. Od příštího roku budou rychlíky mezi Chebem a Plzní jezdit asi o čtvrt hodiny rychleji a po dokončení navazující rekonstrukce trati z Plzně do Prahy bude snazší i spojení jižní části Karlovarského kraje s hlavním městem. Zda se však plzeňsko-chebská trať opět stane i součástí nejdůležitějšího železničního tahu z Česka na západ – tak jako před zahájením rekonstrukce a výluk – není jisté. Správa železniční dopravní cesty sice chce zmodernizovat krátký úsek trati z Chebu na hranice, ministerstvo dopravy ale v posledních letech stále hlasitěji hovoří o tom, že hlavní trať do Bavorska by měla vést spíše přes Domažlice.
Nová trať vede do Chebu. Kudy dál do Evropy?
Když v 19. století stavěli nadšení podnikatelé železniční trať z Prahy do Bavorska, vedli její trasu přes Plzeň a Domažlice. Postupně však domažlická větev ztrácela na významu a na důležitosti získala větev z Plzně na Cheb.
Rozhodne především Německo, možná také Brusel
Vnitrostátní význam chebské trati je bezesporu vyšší – s Prahou a Plzní spojuje Tachovsko a Chebsko včetně dvou významných lázeňských měst, zatímco domažlická trať napojuje na obě metropole slaběji osídlené Domažlicko a jižní Plzeňsko. Právě domažlická dráha však představuje přirozenou trasu pro spojení Prahy s Mnichovem. Proto zůstává otázka, která z tratí vedoucích od Plzně na hranice bude v budoucnu tou významnější.
„Boj“ domažlické a chebské trati
V posledních desetiletích se trati Plzeň–Domažlice a Plzeň–Cheb přetahovaly o pozici hlavního tahu z Čech do Bavorska. V současnosti jednoznačně vítězí jižní trasa – je to ale poprvé.
Od spuštění „železné opony“ až do 70. let jezdil přes česko-bavorské hranice jediný dálkový vlak. Slavný Západní expres jel z Prahy do Paříže (později jen do Frankfurtu nad Mohanem) přes Cheb. Od 70. let mu ale přibyl konkurent jezdící z Prahy přes Domažlice do Mnichova. V 90. letech začaly po obou trasách jezdit vlaky Eurocity – přes Cheb spoj Praha–Dortmund, přes Domažlice vlak Praha–Bern (později Curych). V roce 2001 byla ale veškerá dálková mezistátní doprava přes Domažlice zastavena a zachován zůstal pouze provoz přes Cheb, kudy jezdily dva páry spojů Praha–Norimberk.
Se zahájením příprav na rekonstrukci chebské trati s řadou dlouhodobých výluk však byly v roce 2005 naopak zrušeny mezistátní dálkové spoje přes Cheb a obnoveny vlaky přes Domažlice. Právě tudy jezdí dodnes, dva páry vlaků jezdí z Prahy do Mnichova a zpět, další dva páry z Prahy do Norimberku.
Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla vyjádřil přesvědčení, že by v souladu s původními plány měl v budoucnu vést hlavní česko-bavorský koridor po čerstvě zmodernizované trati do Chebu. SŽDC tomu chce napomoci plánovanou modernizací úseku trati do hraničního Schirndingu, přiznává však, že německé straně chybí nadšení k podobným krokům. „Máme v přípravě navazující stavbu Cheb – státní hranice, ale protože se zatím německá strana nepostavila zodpovědně k tomu, že by na jejich straně dobudovala železniční koridor, stavbu zatím připravujeme jako neelektrizovanou,“ shrnul mluvčí Halla.
Německé dráhy zatím nepřipravují ani rekonstrukci trati, která navazuje na tu domažlickou. V posledních měsících však z Mnichova zněla jasná slova o tom, že Bavoři chtějí do Prahy jezdit přes Domažlice. O tom, kudy hlavní tah nakonec povede, rozhodne především spolková vláda, od které dosud žádný názor nezazněl.
Důležitou roli ale může sehrát i Evropská unie, která podle všeho finančně podpoří výstavbu železnice přes Domažlice. „Podle posledních jednání s Evropskou komisí je velmi pravděpodobné, že bude tato trasa zařazena do tzv. core network evropské dopravní sítě. Z toho by pro český stát plynula možnost spolufinancovat výstavbu této trati z evropských finančních prostředků,“ uvedl ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.
Po pěti letech bez přestupů
Do rekonstrukce trati Plzeň–Cheb, která proběhla ve třech etapách v letech 2006 až 2011, vložila státní SŽDC 13,1 miliardy korun. Mezi stanicemi Pňovany a Lipová u Chebu zůstala jenom jedna kolej, ve zbylých úsecích se trať dočkala zdvoukolejnění. I jednokolejka ale dostala nové zabezpečení a podařilo se zvýšit traťovou rychlost – místy i výrazně. Dosud mohly vlaky z Plzně do Chebu jezdit v různých místech rychlostí 60 až 100 kilometrů za hodinu, nyní mohou zrychlit na 120 kilometrů, soupravy s naklápěcí skříní až na 150.
České dráhy během pěti let prací, kdy se prodlužovaly jízdní doby rychlíků a nedílnou součástí cesty vlakem byly přestupy do náhradního autobusu, přišly o řadu cestujících. V příštích letech by se část z nich mohla vrátit. K návratu je má přimět zkrácení jízdních dob až o 16 minut oproti letošnímu stavu a také nasazení modernějších vagonů, které dráhy nedávno koupily v Rakousku.
