Encyklopedie sleduje osudy českých vědců v emigraci

Praha - Na pultech českých knihkupectví se objeví nová encyklopedie s názvem Sto českých vědců v exilu. Ukazuje portréty významných českých vědců, kteří před režimem utekli do zahraničí a po revoluci se někteří opět vrátili. Nejsilnější motivací pro většinu z nich byla svoboda bádání, jak pro Českou televizi potvrdili editoři knihy Soňa Štrbánová a Antonín Kostlán z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Podle nich se nejvíce vědců uchýlilo do exilu právě z technických oborů, kterým v socialistickém Československu chyběla dostupnost nejnovějších světových poznatků. Křest knihy se uskuteční právě dnes v Národním technickém muzeu v Praze ve dnech konání mezinárodní konference těch, kteří se zajímají o problematiku vědců v exilu.

Podle Kostlána v Československu můžeme vystopovat tři období, v nichž docházelo k odlivu mozků ze země. „První bylo za druhé světové války, druhé bylo hned po únoru 1948,(…) a poté po 21. srpnu 1968,“ upřesnil a dodal, že právě poslední vlna s sebou vzala na dva tisíce vědců špičkového formátu.

Historička Soňa Štrbánová k vydání knihy:

„Domnívám se, že je to velký dluh, který mají historici vůči rozvoji vědy. Je nutné si uvědomit, že česká věda a kultura byla tímto exodem vědců nesmírně ochuzena a my na to už pomalu začínáme zapomínat.“

Za totality byly podmínky pro práci vědců velice omezené. „Nebyla možnost cestovat do zahraničí a dovážet kvalitní přístroje,“ potvrzuje Štrbánová. Chyběla také dostupnost nejnovějších zahraničních časopisů s aktuálními poznatky ze světa vědy. Nejsilnější motivací pro většinu z nich byla nicméně svoboda bádání. „Bádání bylo omezeno nejen tzv. státním plánem, ale také celkovou atmosférou totality,“ potvrzuje historička. Věda je totiž podle ní ta kategorie, která potřebuje pro svůj rozvoj svobodu a demokracii.

Pouze pětina odešlých vědců byla z humanitních oborů

„Nadprůměrně můžeme sledovat emigraci v chemických oborech,“ podotýká Kostlán. Hned za nimi se odebralo i mnoho fyziků, ekonomů či imunologů, kteří v zahraničí pro svou činnost našli mnohem lepší uplatnění. Jejich cílovou destinací se staly Spojené státy a Kanada stejně jako západní Evropa. Takový masový odchod byl podle Štrbánové velkou ranou rozvoji naší vědy, která se dodnes zcela nezacelila. Celá řada vědců nicméně po revoluci začala působit paralelně jak na svém novém působišti, tak v České republice.

Sto českých vědců v exilu

Encyklopedie přináší zasvěcené medailony věnované stovce významných vědců ze všech vědních oborů (matematiky, fyzikálních a technických oborů, chemie a vědy o životě, společenských věd a humanitních oborů). Jde vesměs o někdejší pracovníky českých ústavů Československé akademie věd (existovala 1952 – 1992), kteří později odešli do exilu a pokračovali ve své odborné práci na významných zahraničních pracovištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 6 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 6 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 7 hhodinami

Nepedagogy budou ve školách platit obce a kraje, souhlasil prezident

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.
před 9 hhodinami

Penzijní systém skončil v pololetí s nejmenším schodkem od roku 2013

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident podepsal novelu trestního zákoníku

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu trestního zákoníku, která má vést ke snížení počtu vězňů a recidivy, rozpočtovým úsporám, ale také k rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou třeba i pravidla pro pěstování a držení konopí. Předloha také zavádí výslovnou trestnost propagace komunistického hnutí.
před 11 hhodinami
Načítání...