Praha – Příští týden Rada ČT v prvním kole vybere pět z 32 uchazečů o post generálního ředitele České televize, kteří se pokusí přesvědčit radní ČT, že právě jejich plán je ten pravý. Všechny koncepce jsou si v zásadě podobné – chtějí minimálně dokončit, či spíše úplně změnit restrukturalizaci, zprůhlednit řízení a stanovit kompetence a s nimi spojenou odpovědnost manažérů a neprodleně zavést koordinaci programových okruhů. V neposlední řadě upozorňují na to, že je nutné zajistit udržitelné financování ČT, a to nejen prostřednictvím úspor, ale i hledáním dodatečných příjmů. Všichni uchazeči se až vzácně shodují v tom, že televize musí zefektivnit komunikaci s odbornou a laickou veřejností. Zásadním úkolem v této oblasti je obnovení důvěry v konání České televize. Projekty jsou zveřejněny na webových stránkách ČT.
Co trápí kandidáty na šéfa ČT? Finance, program, restrukturaliace a zpravodajství
Hlavním zdrojem příjmu České televize zůstává televizní poplatek, jehož reálná hodnota vlivem inflace postupně klesá. Dle většiny kandidátů je nutné do budoucna zvýšit efektivitu výběru poplatků. Podle Aleny Müllerové lze zvýšit příjmy mimo jiné i prostřednictvím zvyšování televizních poplatků v závislosti na inflaci. Naopak Jiří Franc ve svém projektu garantuje, že za něj by ke zvýšení poplatků nedošlo. Nicméně současný ředitel kanálu ČT24 Roman Bradáč tvrdí, že financování čtyř kanálů při stejné nominální výši televizního poplatku je dlouhodobě neudržitelné. Proto chtějí všichni kandidáti šetřit, a to ve všech oblastech. Například Petr Dvořák hodlá zajistit v příštích dvou až třech letech minimální úsporu ve výši 7-10 procent režijních a 4-6 procent osobních nákladů. Milan Šíma si zase pokládá otázku, zda ČT skutečně potřebuje na Kavčích Horách tři budovy, zda by nestačily jen dvě, a to zejména poté, co se ještě sníží počet zaměstnanců. A jak ještě příjmy navýšit? Kromě úspor v personální oblasti se všichni chystají hledat zdroje v hospodaření instituce, ale některé projekty se zmiňují i o lepším využití evropských fondů.
A televize je zejména o programu – to diváky zajímá
Vlajkovou lodí České televize je pro kandidáty stále program ČT1, který by měl být rodinným kanálem, na němž by si každý divák měl mít šanci najít svůj pořad. ČT1 bude i nadále programem s ambicí uspokojit většinové publikum. Ostatní kanály ČT musí podle Petra Dvořáka sloužit jako základny pro užší divácké skupiny, musí mezi sebou i s ČT1 úzce spolupracovat, navzájem se propagovat a podporovat. Pokud jde o programovou nabídku, Roman Prorok se například ve své koncepci zabývá myšlenkou obnovit tradici původních televizních inscenací všech žánrů, které by byly příležitostí pro umělecký vývoj a třeba i start mladých a talentovaných tvůrců z filmových škol. Zachování původní televizní tvorby se prolíná všemi projekty podobně jako teze, že kvalita České televize se neměří jen sledovaností.
Petr Dvořák by dokonce programovou nabídku kanálů rozšířil o nový nízkorozpočtový terestrický kanál ČT3 zaměřený na děti a vzdělání. Kandidáti se shodují na tom, že kanály nesmějí působit jako konkurenční, ale synergický systém. „Čtyři samostatné kanály mohou dohromady oslovit větší počet diváků a mít na českou společnost významnější dopad… Každý kanál může nabízet jiný žánr pro odlišnou cílovou skupinu, a dohromady tak získávat větší vliv na televizním trhu,“ tvrdí v projektu Fero Fenič. Podobně to vnímá i Hynek Chudárek: „Vyprofiluji každý programový okruh s tím, že tyto se budou, na rozdíl od současného stavu, navzájem doplňovat a spolupracovat.“
Ojedinělou myšlenkou je přístup Aleny Müllerové, která dává k diskusi, zda počet čtyř kanálů ČT je ten pravý. Podle ní čtyři kanály ČT neúměrně zatěžují a vhodnější by možná byly tři programové okruhy doplněné levnějším programovým okruhem provozovaným pouze na internetu. V případě systémové změny financování ČT samozřejmě chce zachovat čtyři kanály s tím, že lze například uvažovat o rozdělení současné sportovní ČT4 na sportovní kanál a kanál pro mládež a vzdělání.
Restrukturalizace - ano a rychle
Jedno z hlavních témat je samozřejmě i restrukturalizace ČT, kterou podporují všichni. Část kandidátů chce rychle dokončit systém, který již v ČT probíhá, nicméně vesměs kandidáti považují současnou restrukturalizaci za nedostatečnou až špatnou. Razantnějším způsobem by postupoval Roman Bradáč, Petr Dvořák by ji revidoval a zjednodušil – snížil počet ředitelů. A ještě dál by šel Hynek Chudárek: „ČT v současné době zaměstnává neúnosně vysoký stav zaměstnanců. Jak ve stálém, tak i v externím pracovním poměru. Pod mým vedením proběhne výrazná zeštíhlovací kúra, která ale nebude na úkor kvality. Předpokládám, že ze stávajících cca 2 800 zaměstnanců ve stálém pracovním poměru v průběhu následujících třech let odejde celkem 20 procent z nich. To představuje úsporu cca 500 zaměstnanců,“ konkretizuje v projektu.
V zásadě se většina uchazečů ve svých koncepcích vrací k jednomu programovému řediteli nebo minimálně jakémusi koordinátorovi všech programových okruhů.
Nedílnou součástí projektů je hodnocení zpravodajství ČT
Kandidáti se shodují v tom, že úkolem ČT, resp. ČT24 je poskytovat moderní, seriózní a vyvážené zpravodajství s důrazem na denní kontinuální vysílání. V projektech se věnují posílení úlohy hlavní zpravodajské relace Události a chystanému novému formátu relace i s možností vyrábět odlišnou podobu zpravodajství pro ČT24 a pro ČT1. „Pro kanál ČT1 je třeba najít jeho vlastní formu zpravodajství, obsahově i vizuálně ne tak závislou na ČT24, jak je tomu dosud,“ tvrdí Fero Fenič.
Jako možné oživení zpravodajského kanálu nabízejí kandidáti i více diskusních pořadů, a to nejen z centra hlavního dění, ale i z regionů. Michal Korol by například jako jistou vnitřní konkurenci diskusního pořadu Otázky Václava Moravce uvítal podobný diskusní pořad o dění v regionech.