Poslední šance na udržení federace – dohody z Milov

Praha - Obec Milovy sice nepatří mezi nejznámější, ale v roce 1992 její jméno v tehdejším Československu znal snad každý doslova od Šumavy k Tatrám. Právě tady totiž začátkem února 1992 vznikly kompromisní smlouvy mezi českou a slovenskou reprezentací o budoucím státoprávním uspořádání společného státu. Ty nakonec slovenská strana odmítla, přesto pak předsednictvo České národní rady smlouvy přijalo jako jedné možné východisko k jednání o konečném znění smlouvy. Po nepřijetí kompromisních dohod z Milov se pozornost obrátila k červnovým parlamentním volbám, které v Česku vyhrála ODS Václava Klause a na Slovensku HZDS Vladimíra Mečiara. Československo se pak k 1. lednu 1993 rozpadlo na dva samostatné státy.

Prvním, kdo zdánlivý oboustranný soulad neviděl růžově, byl tehdejší předseda federální vlády Marián Čalfa. Jeho obavy se potvrdily - čtyři dny po dokončení kompromisního návrhu z Milov zasedalo předsednictvo Slovenské národní rady (SNR) a návrh smlouvy, na kterém se společná komise dohodla, nepřijalo. 

Předsednictvo České národní rady (ČNR) naopak závěry z jednání v Milovech den po negativním stanovisku předsednictva SNR přijalo jako jedné možné východisko k jednání o konečném znění smlouvy. 

Sice česká strana se smlouvami vyjádřila souhlas, nicméně předseda SNR František Mikloško po slovenském „ne“ konstatoval, že pokud se národní rady nedohodnou, bude prý platit současný ústavní stav s tím, že žádná strana nemá právo učinit jednostranné ústavní kroky. 

Definitivně pak kompromisní dohody pohřbilo 18. února Federální shromáždění (FS), které nepřijalo novelu tří hlav ústavy týkající se definice Federálního shromáždění jako dvoukomorového parlamentu a nově vymezující pravomoci prezidenta a vlády. Touto novelou se poslanci zabývali ještě v první polovině března, nepřijali ji, už definitivně. Opozice přivítala závěr dohodovacího řízení potleskem. Přijetí novely chybělo pět hlasů ve slovenské části sněmovny národů. „My jsme hlasovali proti obsahu, proti cílům, které to sledovalo. Obsah nebyl dobrý a cíl byl trošku jiný, než jak se to prezentuje,“ komentoval nepřijetí ústavní novely poslanec FS Roman Zelenay (HZDS). 

27 minut
1992: Rozpad Československa
Zdroj: ČT24

Milovy 1992

5. – 8. února 1992: Zasedala společná komise národních rad pro přípravu návrhu smlouvy o státoprávním uspořádání. Návrh konkretizoval, kdo bude smlouvu uzavírat. Součástí návrhu bylo i ustanovení, podle kterého mohou Česká i Slovenská republika opustit společný stát jedině na základě výsledků referenda.  

Předseda HZDS Vladimír Mečiar uvedl, že „závěrečný dokument ani nepovažuje za smlouvu“. Podle něj to není ani žádné východisko ze současného stavu. „Vrhá nás to zpět do situace z roku 1960. V konečném důsledku to ztíží situaci Čechům i Slovákům,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rádio Svobodná Evropa posílá pražské zaměstnance na neplacenou dovolenou

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo v úterý posílat zaměstnance pražské centrály na neplacenou dovolenou. Médium totiž od amerického Kongresu neobdrželo vyčleněné prostředky na dubnový provoz. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudní cestou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Startují zápisy do prvních tříd základních škol. Na co se připravit?

Začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které potrvají do konce dubna. Konkrétní termín určují ředitelé škol. Přinášíme informace, na co se připravit a co od zápisu očekávat. Část rodičů bude také žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit zhruba 120 tisíc žáků.
před 9 hhodinami

Bradáčová se ujala funkce nejvyšší státní zástupkyně

Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) uvedli do funkce nejvyšší státní zástupkyně dosavadní pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Nahradila Igora Stříže. Mezi priority Bradáčové bude patřit kriminalita dětí a mladistvých či sjednocování trestání. Ráda by také zredukovala počet stupňů v soustavě státních zastupitelství ze čtyř na tři, uvedla. Pro ČT dodala, že vybírat bude ze dvou možností.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nagyová uvedla, že podobný verdikt čekala. Dodala, že věří, že soud potřetí rozhodne v její prospěch. O imunitu přišel i německý europoslanec českého původu Petr Bystroň (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 12 hhodinami

Rath, Bereta i Čapí hnízdo. Bradáčová je spojená s řadou známých případů

Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové dozorovalo policejní práci při rozkrývání řady významných společenských kauz. V této instituci byla Bradáčová od července 2012, v úterý 1. dubna se stala nejvyšší státní zástupkyní. Patří k nejvlivnějším ženám Česka, začínala jako státní zástupkyně v Litoměřicích.
před 13 hhodinami

ÚS: Komise neporušila práva pozůstalých, když o střelbě na fakultě jednala neveřejně

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.
před 16 hhodinami
Načítání...