Podle právničky občanského sdružení Petry Bielinové byly i naprosto jasné případy odloženy s tím, že to není přestupek. Většinou šlo o to, že veřejní funkcionáři neuvedli svoje působení v dozorčích radách nebo v představenstvu společností.
S tvrzením, že chyby v čestných prohlášeních funkcionářů nejsou společensky nebezpečné, odložily úřady víc než čtvrtinu oznámení. Téměř polovinu z nich pak i po více než třech měsících pořád ještě vyšetřují. Hrozí tak, že dojde k jejich promlčení. Ze zákona totiž musí být projednány do jednoho roku. Většina veřejných funkcionářů přitom odevzdává prohlášení v nejzazším možném termínu, tedy ke konci června.
Nejvyšší uložená pokuta: tři tisíce korun
Zákon umožňuje politikovi udělit maximálně 50tisícovou pokutu. Nejodvážnější byl úřad v České Třebové. Poslanci TOP 09 Václavu Cempírkovi uložil zaplatit tři tisíce korun. Čtyři další chybující funkcionáři dostali tisícovou sankci a dva byli svými úřady jen napomenuti.
Trestu se vyhnul například senátor Josef Táborský, který v čestném prohlášení nezmínil, že sedí ve čtyřech představenstvech a jedné dozorčí radě. „…zájem společnosti na nestrannosti rozhodování veřejných činitelů a jejich kontrole není porušen natolik, aby v takovém jednání mohla být spatřována sankční zodpovědnost,“ prohlásil jičínský městský úřad. Stejný názor má i Táborský: „Nejde o žádný střet zájmů, všechno byly společnosti ve vlastnictví královéhradeckého kraje. Já jsem z nich ze všech vystoupil.“
