Nelegální stahování je v ČR sport, míní Jan Svěrák

Karlovy Vary – Filmový průmysl bude muset změnit své obchodní strategie, pokud budou chtít obstát v éře internetu a nepropadnout v boji s nelegálním stahováním. Shodli se na tom americký režisér Taylor Hackford, jeho český kolega Jan Svěrák a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš ve speciálních Otázkách Václava Moravce z místa dění MFF v Karlových Varech. Podle Jana Svěráka je v ČR stahování založené na prestiži, která by zmizela širokou dostupností filmů za adekvátní cenu. Bartoš upozornil, že snaha o legislativní monopol, jakým je pokus o mezinárodní smlouvu ACTA, jde proti právu na svobodné šíření informací a soukromí. Ochrana autorských práv v éře internetu a nelegálního stahování se v posledních letech dostává do popředí celospolečenské diskuse, přispěla k tomu právě i kontroverzní smlouva ACTA.

„Já tady nereprezentuji stahovače filmů, merito věci je někde úplně jinde… Pirátským stranám v celém světě jde o nějakou svobodu šíření informací a právo člověka na soukromí. Právě ten virtuální boj, který probíhá na internetu, je přenášen právě na pirátství. Ale aby společnosti zachránily své tvůrce, musí měnit svůj obchodní model, nikoliv zákony. Nám nejde o filmy ani nějaké stahování… Pokud si filmový průmysl chce kopírovací monopol vynutit v éře internetu, povede to k tomu, že veškerá komunikace člověka na internetu musí být dešifrována, aby se zjistilo, jde-li o autorsky chráněný obsah,“ uvedl předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, podle něhož právě tady je jádro sporu o ochranu práva na soukromí.

„Doba je zlomová,“ přiznal režisér Jan Svěrák. Podle něj by měl na jedné straně fungovat postih pirátů, kteří nelegálně šíří audiovizuální obsahy, na straně druhé by měly vzniknout platformy, kde jsou filmy dostupné všem. „Kde, když chcete vidět Hoří, má panenko, tak kliknete a máte to za 35 korun ke stažení,“ uvedl příklad Svěrák. Autor úspěšných českých filmů charakterizoval většinu stahovačů jako „sportovce“ u nichž je honba za zhlédnutím filmových novinek otázkou prestiže. „Když to bude za 35 korun mít k dispozici každá babička, žádná pýcha nebude hrát roli, nebude to sport,“ dodal.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) v rozhovoru pro OVM předeslal, že i když smlouva ACTA přijata nebude, dříve nebo později vznikne další mezinárodní smlouva: „Pro virtuální oblast bude muset globální společnost jasně definovat pravidla, protože jde o směr, kterým se obchod ubírá.“ Produkce kinematografického průmyslu se podle něj bude muset přizpůsobit společenským změnám. Dosud si zvykl zakládat svůj příjem především na distribuci filmů do kamenných obchodů, podle Kuby ale musí zareagovat na technologické změny a poptávku a přesunout distribuci za „nějaký rozumný“ poplatek do kanálů, kterými se filmy dostanou k příjemcům až domů do jejich osobního počítače.

Americký režisér a producent Taylor Hackford, který natočil například snímky Životní zkouška s Russellem Crowem nebo životopisný snímek Ray, v USA bojuje za co nejpřísnější postihy nelegálního stahování a šíření audiovizuálních produktů. Podle něho může být pirátství likvidační především pro začínající filmaře. „Snadno se řekne, že velká studia vydělávají velké peníze. Ale filmař přežije, pouze pokud vydá film a vydělá na něm. Většina filmů žádné peníze nevydělá…,“ uvedl Hackford v OVM. „Před deseti lety stála DVD na trhu třeba i 40 dolarů. Nyní jsou za 13 dolarů, na internetu si můžete stáhnout film za 5 nebo 7 dolarů. Studia pochopila, že musí s cenou dolů. Ale zadarmo být nemají. A pokud filmaři neuživí rodinu, budou z nich instalatéři, nebo si najdou jinou práci a myslím, že jsme v podobné situaci,“ dodal.

Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)

V Česku způsobilo vloni nelegální stahování škody za 2,6 mld. Kč

Škody způsobené nelegálním stahováním a šířením audiovizuálních materiálů mohly dosáhnout v Česku v loňském roce více než 2,6 miliardy korun. Poškozeni jsou nejen distributoři, ale i producenti a tvůrci. Odhad škod způsobených loni nelegálním stahováním českých filmů činí asi 610 milionů korun. Tržby serverů fungujících jako úložiště nelegálně šířených audiovizuálních materiálů byly kolem 140 milionů korun.