Ministři jednotlivých resortů by měli být podle Štefce vybíráni uvážlivěji a v úvahu by měly být brány jak jejich manažerské schopnosti, tak i odborné znalosti. Pokud ministr svému resortu nerozumí, nejenže není schopný dlouhodobých koncepčních změn, ale může být i jednoduše zmanipulován a přijmout tak nevýhodnou nabídku.
Zároveň ale podle zbrojního analytika takový ministr musí nést i trestní odpovědnost za chod svého resortu, a to především v případě, kdy dojde k výraznému poškození ekonomických zájmů státu nebo kdy jde o korupci. V případě letadel CASA pak šlo podle Štefce o spiknutí s cílem získat zakázku pro konkrétní firmu, ne však pro dodavatele letadel, ale pro zprostředkovatelskou firmu Omnipol.
„Schopnost zajišťovat obranyschopnost České republiky tu v podstatě není,“ varoval Štefec.
Štefec také odmítl argument, že u letadel CASA nebylo možné určit obvyklou cenu, protože pro tento typ letadel existovala standardní nabídková cena a zároveň ani jejich konfigurace ani vybavení nejsou tajné ani nikterak specifické. Bývalý zaměstnanec ministerstva obrany považuje za neobvyklé a podezřelé i oddělení smluv na odběr letadel a na jejich údržbu, protože údržba v podobných případech bývá součástí kupní smlouvy. U letadel CASA navíc údržbu neprováděl jejich výrobce, ale dodavatelská firma.