Série metanolových otrav Česko zaskočila i ochromila. Zpočátku nikdo nečekal, že by mohla narůst do takových rozměrů. První dva lidé zemřeli 3. září. Po týdnu už ale bylo mrtvých osm a stále přibývali další. Premiér Petr Nečas proto svolal krizový štáb a vláda vyhlásila zákaz prodeje tvrdého alkoholu ve stáncích. Série otrav ale pokračovala a na vládu se začala valit vlna kritiky za nečinnost i přebujelý černý trh s nelegálním lihem. Ministr zdravotnictví Leoš Heger se proto 14. září odhodlal k radikálnímu zásahu a v Česku vyhlásil historicky první prohibici, byť jen na alkohol od 20 procent. Mrtvých už tehdy bylo devatenáct.
Domácí zásoby nedáme
Panovala obava, zda nenastane podobná situace jako v USA v letech 1919 až 1933. V zemi se tehdy naopak začalo pít více, alkohol se organizovaně pašoval a lidé pili prakticky všechno. To se sice nepotvrdilo, ukázalo se ale, že užívání alkoholu je u nás masový problém. Češi jsou hlavně národ pivařů, i v době prohibice se ale alkoholu napila více než pětina obyvatel. Jen necelá třetina pravidelných konzumentů se ze strachu z otravy pití vzdala, nemluvě o domácích zásobách, které Češi vyhazují jen velmi neradi.
-
Bary v době prohibice autor: Viktor Chlad, zdroj: ISIFA/LN -
Prohibice autor: Zavoral Libor, zdroj: ČTK
Prohibice trvala necelé dva týdny a život většiny lidí tak nijak zásadně neovlivnila. Místo tvrdého alkoholu se na svatbách rozlévalo pivo a víno, lidé si zvykli i na prázdné regály v supermarketech. Česko ovšem za tu dobu nechvalně zaplnilo titulky zahraničních deníků. Řada příspěvků ČR ukazovala jako zemi pijáků levného alkoholu, který je k dostání u stánků s rychlým občerstvením. Ty stál spolu s hotely, bary a restauracemi každý den prohibice čtyřicet milionů korun a škody sčítají dodnes. Češi totiž stále za alkohol utrácí méně, podle odhadů zhruba o deset procent. Řada vánočních trhů zakázala i prodej oblíbeného punče nebo grogu.
Titulky zahraničních deníků ale nebyly daleko od pravdy. Češi patří v rámci třicítky zemí OECD mezi největší pijany. Loni jsme v konzumaci alkoholu v přepočtu na hlavu zabrali čtvrtou příčku. Aféra proto rozpoutala i diskusi o potřebě trh s alkoholem více regulovat. Vláda představila plány na zavedení licencí, kontrolních pásek či snížení objemu spotřebitelského balení ze šesti litrů na jeden. Už brzy by nemusel být tvrdý alkohol k dostání ani ve stáncích a v automatech. Přísnější by mohly být i postihy za nalévání alkoholu mladistvým.
Podvody s pančováným alkoholem přitom nejsou v Česku žádnou novinkou. Do hledáčku vyšetřovatelů se dostaly už před lety. V souvislosti s kauzou se proto objevily spekulace, zda úřady dříve situaci nepodcenily. Podle lihovarníků se celní správa do vypuknutí metanolové aféry zabývala především oficiálními výrobci a pomíjela černý trh.
Právě rozbujelý černý trh přitom stojí za celou kauzou. Původci metanolových otrav chtěli vydělat, chybovali ale při míchání směsi. Policii se ovšem v rámci vyšetřování zřejmě podařilo rozbít lihovou mafii, která pochází ze severu Moravy. Už koncem října zatkla podnikatele Radka Březinu, o kterém média píší jako o šedé eminenci na trhu s nelegálním lihem. Koncem prosince pak kriminalisté odhalili vůbec největší sklad s nelegálním alkoholem v historii policie.
Hlavní líčení do roka a do dne
Metanolová kauza je co do počtu obětí druhou nejhorší katastrofou v dějinách Česka. Více lidských životů (50) si vyžádaly jen povodně z roku 1997. Obžaloby na zhruba 15 lidí na nižších stupních pyramidy, hlavně koncové prodejce, stánkaře, ale i distributory, by mohly padnout do konce roku. Soudní řízení s hlavními obviněnými začne v letních měsících, nejpozději do září, tedy do roka od vypuknutí metanolové aféry. Pět lidí může dostat až doživotí.
