Prezidenti se mění, sídlo hlavy státu však přetrvává

Praha - Jména prezidentů se mění, sídlo hlavy státu ale zůstává pořád stejné - Pražský hrad. Komnaty prezidenti střídají téměř jen za zámek v Lánech a svou vlastní rezidenci. Hrad býval sídlem nejvyšší vrstvy už od devátého století. První prezident se sem nastěhoval v roce 1918. Za svou historii prošel řadou změn, málokdo proto ví, že svými rozměry patří k největším hradním komplexům na světě. Nejvýznamnější bod Prahy a častý cíl hledáčků fotoaparátů je především symbol české státnosti.

Jan Sokol, filosof:

„Politická kampaň naši společnost na jednu stranu rozhýbala, na druhou ji ale hodně rozhádala, polarizovala. Teď je otázka, zda se potvrdí i další mé obavy spojené s přímou volbou hlavy státu. Přímo volený prezident s mnohem silnějším mandátem bude totiž ještě nebezpečnější vládě. A přece jen, to, co občan potřebuje, je vláda.“

Sokol, který byl hostem Studia 6, také tvrdil, že v kampani má být vidět soutěž, ale ne soupeření. V Zemanově kampani byly podle něj opravdu velmi neslušné kroky, inzerát, který vyšel v Blesku poslední den před volbou, byl prý skandální. „Doufám, že bude Miloš Zeman společnost stmelovat, že to zvládne. Očekával bych, že se ten vlastenecký duch, který kampaň trochu probudila, projeví v tom, že tu bude také větší respekt ke státu,“ dodal filosof.

Hrad byl údajně založen kolem roku 880 rodem Přemyslovců. Rozkvět zažila stavba za vlády krále a později císaře Karla IV. Pražský hrad se poprvé stal císařskou rezidencí. Pražská defenestrace v roce 1618 zahájila dlouhé období válek, během nichž byl Pražský hrad poškozen a vyloupen. Pro pobyt panovníka byl tudíž spíše nevhodný.

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se Pražský hrad stal opět sídlem hlavy státu. Nutné úpravy byly v roce 1920 svěřeny slovinskému architektovi Josipu Plečnikovi. Po roce 1989 byly zpřístupněny mnohé dosud uzavřené prostory - například Královská zahrada s Míčovnou, jižní zahrady, Císařská konírna či Tereziánské křídlo Starého královského paláce.

Domov na Pražském hradě měl už první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. A přímo v hradních komnatách se ubytovali i jeho dva nástupci - Edvard Beneš a Emil Hácha.

Domeček: Za doby Klementa Gottwalda se pak sídlo hlavy státu přemístilo do vily v Královské zahradě. A tam našli útočiště i všichni další komunističtí prezidenti. V takzvaném domečku bydlel i poslední komunistický prezident - Gustáv Husák. Teď v něm sídlí nadace Václava a Livie Klausových. A zahrada je na rozdíl od dob Husáka volně přístupná veřejnosti.

Po Husákovi v domečku bydlel velmi krátce jen prezident Václav Havel. Pak dal, jako zatím jediný prezident, přednost vlastnímu bydlení. I když jen několik set metrů od Pražského hradu.

Vila v Dělostřelecké: Do vily v pražské Dělostřelecké ulici se Václav Havel přestěhoval ještě s první manželkou Olgou už v roce 1993. Stála ho třicet milionů. A za zhruba stejnou částku ji nechal opravit.

Havlovo vlastní bydlení sice šetřilo hradní rozpočet, zato ale zamotalo hlavu tamním úředníkům, když prezidentský úřad opustil. Nebylo kam ubytovat jeho nástupce. Až po dlouhém hledání se pro Václava Klause našlo místo opět v hradním areálu.

Lumbeho vila je sídem zatím posledního českého prezidenta. Václav Klaus se do ní nastěhoval společně s manželkou Livií v létě 2005, dva roky po svém nástupu do funkce. Už v březnu se bude ale stěhovat pryč.

Budova dříve sloužila jako bažantnice. Po jejím odkoupení chirurgem Karlem Lumbem byla přestavěna na empírovou vilu. V roce 1925 byla budova odkoupena Kanceláří prezidenta republiky, která tam přesunula administrativní sídlo Správy Pražského hradu. Od té doby však objekt chátral a rekonstrukce „od základu“ započala v roce 2004, kdy si vilu vybral jako své sídlo Vácav Klaus.

Veškeré informace o Pražském hradu naleznete ZDE

6 minut
Rozhovor s historikem architektury Zdeňkem Lukešem
Zdroj: ČT24

Lány, letní sídlo prezidentů

Oficiálním letním sídlem českých prezidentů je zámek v Lánech. Veřejnost se za jeho brány nedostane, výjimkou je pouze den narození a úmrtí T. G. Masaryka. Naopak zámecký park, který budovu obklopuje, přístupný je.

I na dnešní podobě zámku se podílel Josip Plečnik, který zde pracoval zhruba od roku 1921 do roku 1924. Prezidenty tato rezidence hostí od 1920, nebyla však vždy vyhledávána. Edvard Beneš i Emil Hácha zde trávili poměrně dost času, naopak prezidenti za dob komunistické éry sem příliš nejezdili. Na tradici navázal až Václav Havel.

12 minut
Rozhovor s Janem Sokolem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 23 mminutami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 9 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 10 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 10 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 11 hhodinami
Načítání...