Prezidenti se mění, sídlo hlavy státu však přetrvává

• jš

28. 1. 201328. 1. 2013, 08:30|Zdroj: ČT24

Pražský hrad

Zdroj: ČT24

Praha - Jména prezidentů se mění, sídlo hlavy státu ale zůstává pořád stejné - Pražský hrad. Komnaty prezidenti střídají téměř jen za zámek v Lánech a svou vlastní rezidenci. Hrad býval sídlem nejvyšší vrstvy už od devátého století. První prezident se sem nastěhoval v roce 1918. Za svou historii prošel řadou změn, málokdo proto ví, že svými rozměry patří k největším hradním komplexům na světě. Nejvýznamnější bod Prahy a častý cíl hledáčků fotoaparátů je především symbol české státnosti.

Jan Sokol, filosof:

„Politická kampaň naši společnost na jednu stranu rozhýbala, na druhou ji ale hodně rozhádala, polarizovala. Teď je otázka, zda se potvrdí i další mé obavy spojené s přímou volbou hlavy státu. Přímo volený prezident s mnohem silnějším mandátem bude totiž ještě nebezpečnější vládě. A přece jen, to, co občan potřebuje, je vláda.“

Sokol, který byl hostem Studia 6, také tvrdil, že v kampani má být vidět soutěž, ale ne soupeření. V Zemanově kampani byly podle něj opravdu velmi neslušné kroky, inzerát, který vyšel v Blesku poslední den před volbou, byl prý skandální. „Doufám, že bude Miloš Zeman společnost stmelovat, že to zvládne. Očekával bych, že se ten vlastenecký duch, který kampaň trochu probudila, projeví v tom, že tu bude také větší respekt ke státu,“ dodal filosof.

Hrad byl údajně založen kolem roku 880 rodem Přemyslovců. Rozkvět zažila stavba za vlády krále a později císaře Karla IV. Pražský hrad se poprvé stal císařskou rezidencí. Pražská defenestrace v roce 1618 zahájila dlouhé období válek, během nichž byl Pražský hrad poškozen a vyloupen. Pro pobyt panovníka byl tudíž spíše nevhodný.

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se Pražský hrad stal opět sídlem hlavy státu. Nutné úpravy byly v roce 1920 svěřeny slovinskému architektovi Josipu Plečnikovi. Po roce 1989 byly zpřístupněny mnohé dosud uzavřené prostory - například Královská zahrada s Míčovnou, jižní zahrady, Císařská konírna či Tereziánské křídlo Starého královského paláce.

Domov na Pražském hradě měl už první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. A přímo v hradních komnatách se ubytovali i jeho dva nástupci - Edvard Beneš a Emil Hácha.

Domeček: Za doby Klementa Gottwalda se pak sídlo hlavy státu přemístilo do vily v Královské zahradě. A tam našli útočiště i všichni další komunističtí prezidenti. V takzvaném domečku bydlel i poslední komunistický prezident - Gustáv Husák. Teď v něm sídlí nadace Václava a Livie Klausových. A zahrada je na rozdíl od dob Husáka volně přístupná veřejnosti.

Po Husákovi v domečku bydlel velmi krátce jen prezident Václav Havel. Pak dal, jako zatím jediný prezident, přednost vlastnímu bydlení. I když jen několik set metrů od Pražského hradu.

Vila v Dělostřelecké: Do vily v pražské Dělostřelecké ulici se Václav Havel přestěhoval ještě s první manželkou Olgou už v roce 1993. Stála ho třicet milionů. A za zhruba stejnou částku ji nechal opravit.

Havlovo vlastní bydlení sice šetřilo hradní rozpočet, zato ale zamotalo hlavu tamním úředníkům, když prezidentský úřad opustil. Nebylo kam ubytovat jeho nástupce. Až po dlouhém hledání se pro Václava Klause našlo místo opět v hradním areálu.

Lumbeho vila je sídem zatím posledního českého prezidenta. Václav Klaus se do ní nastěhoval společně s manželkou Livií v létě 2005, dva roky po svém nástupu do funkce. Už v březnu se bude ale stěhovat pryč.

Budova dříve sloužila jako bažantnice. Po jejím odkoupení chirurgem Karlem Lumbem byla přestavěna na empírovou vilu. V roce 1925 byla budova odkoupena Kanceláří prezidenta republiky, která tam přesunula administrativní sídlo Správy Pražského hradu. Od té doby však objekt chátral a rekonstrukce „od základu“ započala v roce 2004, kdy si vilu vybral jako své sídlo Vácav Klaus.

Veškeré informace o Pražském hradu naleznete ZDE

Rozhovor s historikem architektury Zdeňkem Lukešem (zdroj: ČT24)

Lány, letní sídlo prezidentů

Oficiálním letním sídlem českých prezidentů je zámek v Lánech. Veřejnost se za jeho brány nedostane, výjimkou je pouze den narození a úmrtí T. G. Masaryka. Naopak zámecký park, který budovu obklopuje, přístupný je.

I na dnešní podobě zámku se podílel Josip Plečnik, který zde pracoval zhruba od roku 1921 do roku 1924. Prezidenty tato rezidence hostí od 1920, nebyla však vždy vyhledávána. Edvard Beneš i Emil Hácha zde trávili poměrně dost času, naopak prezidenti za dob komunistické éry sem příliš nejezdili. Na tradici navázal až Václav Havel.

Rozhovor s Janem Sokolem (zdroj: ČT24)