K podání ústavní stížnosti je potřeba 41 podpisů poslanců nebo 17 podpisů senátorů. VV už dříve uvedly, že je tato podmínka diskriminační, a chtěly proto po Ústavním soudu, aby ji zrušil. Soud se ale stížností z formálních důvodů odmítl zabývat a odložil ji. VV se ale nakonec podařilo podporu senátorů sehnat. „Tuto stížnost v Senátu podpořili nestraníci, zástupci hnutí Severočeši.cz, ale i senátoři za ČSSD a KSČM,“ uvedl poslanec VV Otto Chaloupka.
Církve a náboženské společnosti zatím podaly od začátku roku šestnáct žádostí o vydání církevního majetku. Žádostí bude v příštích týdnech zřejmě rychle přibývat.
Restituce jsou podle VV „neodůvodněný štědrý dar církvím“. Ústavní stížnost proto strana vidí jako „poslední záchrannou brzdu“. Tvrdí, že církvím má být vrácen majetek podle neprůhledných parametrů, že finanční náhrada za nevydaný majetek je diskriminační vůči ostatním restituentům a že zákon prolamuje restituční hranici února 1948 a takzvané Benešovy dekrety. „Věříme, že s touto stížností uspějeme a změníme nepřijatelný a vůči českému státu nevýhodný vládní zákon,“ dodal Chaloupka.
V ústavní stížnosti VV navrhly kromě zrušení zákona také například odložení jeho účinnosti tak, aby stát nemohl do konečného rozhodnutí majetek podle normy vydávat. Norma je účinná od letošního roku.
Na restituce si chce stěžovat i ČSSD
Ústavní stížnost na restituce hodlají tento týden podat i sociální demokraté. Zákon podle nich porušuje dva články Listiny základních práv a svobod. ČSSD se především nelíbí, že stát bude muset vyplatit miliardové finanční náhrady v případech, kdy si církve pozemky a další nemovitosti, na které mají podle nového zákona nárok, nepřevezmou. Pokud by Ústavní soud toto ustanovení zrušil, považovala by to ČSSD za svůj největší úspěch. Další, i když mírnější útok chystají poslanci ČSSD spolu s nezařazeným poslancem Michalem Doktorem. Chtějí, aby církve platily z vráceného majetku daň z příjmu. Ministr financí Miroslav Kalousek je k tomuto návrhu vstřícný.
Premiér Petr Nečas dnes stížnost ČSSD označil za opakovaný pokus „dělat z Ústavního soudu prakticky třetí komoru parlamentu“, což je podle něj neblahá věc pro ústavní systém. Zdůraznil také, že jeho vláda při přípravě legislativy vycházela z dosavadních rozhodnutí a judikatury Ústavního soudu v této věci.
