Studenti VŠE se přou kvůli vedení fakulty v čele se Ševčíkem

Praha - Studenti Vysoké školy ekonomické v Praze protestovali proti vedení Národohospodářské fakulty. Kritizují především děkana Miroslava Ševčíka, který podle nich svými kroky zpochybňuje věrohodnost fakulty. Studenti se zorganizovali na sociálních sítích. Asi sedmdesát jich dnes protestovalo před místností, kde od čtyř hodin zasedala vědecká rada fakulty. Několik desítek lidí ale přišlo naopak současné vedení fakulty podpořit. Protesty označili za manipulativní a zbytečné. Ševčík po jednání rady řekl, že „svým způsobem“ sdělila, že vedení fakulty ani děkan nic neporušili.

Nespokojení studenti doufají, že se vědecká rada fakulty bude jejich námitkami zabývat a slovy jedné ze studentek „zabrání personálnímu rozvratu fakulty“. „Nelíbí se nám současné praktiky, které zabraňují tomu, aby zde působili kvalitní pedagogové, tím klesá celá úroveň fakulty,“ řekla ČT spoluorganizátorka protestu Zuzana Šeneklová.

Studenti mají výhrady nejen k děkanovi, ale k celému užšímu vedení Národohospodářské fakulty. „Vytváří na fakultě takovou atmosféru, že pedagogové nemají pocit, že je zde dobré prostředí pro práci. Velké množství z nich ohlásilo odchod, někteří už odešli. Máme pocit, že jsou to ti nejkvalitnější lidé, kteří nám mohou dát nejvyšší přidanou hodnotu vzdělání,“ uvedla další z protestujících studentek.

Proti vedení fakulty dlouhodobě vystupuje i člen vědecké rady Josef Šíma. Fakultě se podle něj podařilo poštvat studenty proti vedení a rozvrátit fungující školu: „Podařilo se vyhánět ze školy ty nejmladší a nejperspektivnější zaměstnance, kteří mají tituly z Cambridge, z Chicaga a dalších univerzit.“ Podle Šímy opustili děkana jeho poradci i někteří klíčoví proděkani. „Studenti vidí, že na fakultě, která byla elitní ekonomickou školou, se dnes dějí věci, které na akademickou půdu vůbec nepatří,“ řekl České televizi.

Ševčík: Naprostá většina učitelů mi vyslovuje podporu

Vše začalo loni v červnu, kdy Ševčík odvolal vedení Katedry institucionální ekonomie v čele s Davidem Lipkou. Studentky, které v budově fakulty vylepovaly plakáty vybízející k diskusi o personální politice děkana, se později dostaly do konfliktu s ostrahou. Proděkan pro studium Daniel Šťastný to označil za politováníhodnou událost nehodnou akademického prostředí. Podrobné vyjádření proděkana najdete zde. Šťastný 19. února na svou funkci rezignoval, odůvodnil to ztrátou důvěry mezi ním a dalšími členy vedení fakulty. 

„Nedal jsem nikomu výpověď, žádný učitel neodešel kvůli tomu, že by nemohl učit. Všichni mohou učit, všichni mohou vědecky bádat… Naprostá většina učitelů mi vyslovuje podporu,“ reagoval na protesty studentů Ševčík. Svá slova dokládal stanoviskem, které podle něj podepsali všichni členové vedení a vedoucí kateder. To, že nebyly porušeny akademické svobody, podle něj potvrdil i akademický senát a posléze i rada fakulty. „Navrhla, abychom vypracovali koncepci rozvoje katedry institucionální ekonomie pro budoucnost a předložili to na vědecké radě, která bude zasedat v květnu letošního roku,“ řekl Ševčík po jejím zasedání. 

Podle jedné z podporovatelek vedení fakulty jsou protesty zcela zbytečné. Začali podle ní až tři měsíce poté, co byl David Lipka odvolaný z funkce. Vše se podle ní navíc organizuje přes Facebook, který většina starších vyučujících nemá. Podle dalšího z podporovatelů Ševčíka mluví dokonce o manipulativní kampani: „Na sociálních sítích rozdmýchávají studenti týdny a týdny doslova vlny nenávisti, ale když se na ně podíváte podrobněji, tak zjistíte, že jich je třicet… Nevím, kdo to organizuje, nevím, proč to dělá, ale je to opravdu kampaň.“ 

Na jednání vědecké rady Národohospodářské fakulty přišel i prezident Václav Klaus. Protesty studentů nechtěl při svém odchodu příliš komentovat. Podle Ševčíka navrhl, aby se diskuse přenesly do standardního prostředí a aby nebyly jen součástí facebooků a dalších sociálních sítí. Ačkoli Klausovi jeho prezidentský mandát končí, členem vědecké rady zůstává. Podle Ševčíka bude například zkoušet u státních zkoušek doktorského studia.

11 minut
Protesty na VŠE
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...