TIC analyzovala celkem 247 pravomocných rozsudků týkajících se úplatků v období leden 2010 – duben 2012. „V té době nebyl žádný takový trestný čin pravomocně odsouzen,“ uvedla Peake na adresu dopravních policistů. „Na straně uplácejících ale statisticky případů až tak neubylo,“ dodala.
V síti uvíznou malé ryby, kmotry je těžké dopadnout
Ze všech rozsudků, které TIC zkoumala, nejvíce případů spadalo do kategorie „malá korupce“, tzn. šlo o jednání s nízkou úrovní společenské škodlivosti. Naopak případy „velké korupce“ se v analyzovaném vzorku vyskytly méně. Pokud se tyto případy podařilo odhalit, byli jejich pachatelé nezřídka zproštěni viny nebo jim byly uloženy nepřiměřeně nízké tresty, uvádí zprávy TIC. K úplatkářství dochází nejčastěji v souvislosti s výkonem pravomocí úřední osoby, v soukromém sektoru pak velmi ojediněle.
Podle Radky Pavlišové z TIC je nejčastěji odsuzovaným pachatelem v oblasti malé korupce řidič automobilu. Případů velké korupce se objevilo podstatně méně, v řádu jednotek. „To ale neodpovídá reálnému výskytu této trestné činnosti ve skutečnosti,“ konstatovala Pavlišová. Tyto případy spadají nejčastěji do tzv. nepřímého úplatkářství. „Pachatel se snaží uplatnit vliv na činnost úřední osoby – na jedné straně stojí představitelé samosprávy nebo úředníci státní správy a na druhé straně stojí tzv. kmotři či lobbisté,“ vysvětlila Pavlišová s tím, že je velmi těžké tyto osoby dopadnout a hlavně jim trestnou činnost prokázat, neboť používají kódovanou mluvu, mluví neurčitě nebo používají prostředníky. Proto je nutné, aby vznikl specializovaný protikorupční útvar, dodala.
Analýza Transparency International zde.
Podle Peake ubylo také pochybení policistů, žalobců i soudců při nasazování odposlechů a sledování osob. Podle obdobné analýzy z let 2007–2009 vedly tyto chyby často ke zprošťujícím rozsudkům. „V této analýze jsme taková pochybení nenašli,“ uvedla Pavlišová.
