„ČSSD v rámci pokračující celospolečenské debaty jednoznačně deklaruje svůj záměr zachovat, a to po volbách 2014, ÚSTR jako instituci mapující novodobou čs. historii a zpřístupňující historické dokumenty. Přejeme si, aby ÚSTR byl jak profesionálně fungujícím správním orgánem, tak historickým pracovištěm srovnatelným s obdobnými institucemi v zahraničí a schopným v kvalitě svých výstupů obstát v domácí konkurenci,“ uvedli sociální demokraté.
Zaorálek: Nečasova slova jsou zbytečně hysterická a nesmyslná napadení
Podle Zaorálka ústav nyní nemá u odborné veřejnosti respekt, protože jeho produkce není reprezentativní: „Bylo by dobré, kdyby tam byly některé osobnosti, které jsou skutečně vůdčími odborníky v oblasti,“ poznamenal a nabídl srovnání s prací německého Gauckova ústavu. ČSSD je připravena si vše vyjasnit přímo s předsedou vlády. Některé Nečasovy věty ale podle Zaorálka nemá cenu rozebírat, „protože to jsou věci, které má zřejmě od nějakých velmi špatných informátorů“. Premiérova slova označil za „zbytečně hysterická“ a „nesmyslná“ napadení.
Odborná kritika: Málo publikací a omezená dostupnost
Vedle tahanic mezi politiky se v ÚSTR rozhořel spor na čistě odborné bázi. Rada ústavu, která na vědce a badatele dohlíží, si postěžovala, že ústav vydává málo publikací. „Jsem s tím velmi znepokojena a zdá se, že většina členů rady to mé znepokojení sdílí,“ tvrdí předsedkyně rady a bývalá disidentka Petruška Šustrová.
Další kritika míří k digitalizaci spisů. Radě vadí, že spisy nejsou přístupné na internetu. Aby si lidé mohli i zdigitalizované spisy prohlédnout, musí navštívit badatelnu na pražském Žižkově. Ovšem podle ředitele ústavu jiný způsob zkoumání zákon nepovoluje. Také historici veškerou kritiku odmítají a vidí za ní údajné napojení některých členů rady na politiky. Ti se ústavem budou zabývat dál, senátoři chtějí vytvořit zvláštní komisi, která by spory uvnitř instituce řešila.
Nečas ve čtvrtek ostře reagoval na rozhodnutí senátorů, kteří nezvolili do rady ÚSTR kandidáta Poslanecké sněmovny Jiřího Lišku (ODS). Právě Liškovo nezvolení Nečas označil za „další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera“. Vyslovil zároveň „důvodnou obavu“, že úplná paralyzace ústavu ještě před parlamentními volbami je podmínkou, kterou si dala komunistická strana před případnou povolební spoluprací s ČSSD. Zřetelnými signály snah o paralyzaci práce ÚSTR je podle předsedy vlády také stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana.
Senát ve středu do rady ÚSTR vybral historika Jana Bureše z ČSSD. Jediný sněmovní kandidát, bývalý místopředseda Senátu Liška dostatek hlasů nezískal. Místo v radě, které má obsadit adept poslanců, tak zůstane i nadále prázdné. Pravicoví poslanci poté začali spekulovat o tom, že se sociální demokraté budou snažit ÚSTR pomocí jeho rady zrušit. Stejné obavy jsou slyšet i od zaměstnanců ÚSTR.
Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Před pěti lety, kdy vznikal, byla proti ČSSD i někteří historici. Vadilo jim, že se náplň činnosti nové instituce bude překrývat s posláním již existujících akademických pracovišť. „Dnes, kdy ÚSTR působí a čerpá peníze ze státního rozpočtu, pokládáme za důležité jej nevtahovat do politických ideologických sporů a dbát o co nejzodpovědnější nakládání s veřejnými prostředky,“ uvedla dnes ČSSD.
