Praha - Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniel Herman bude s největší pravděpodobností odvolán. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to řekl člen Rady ÚSTR, politolog Lukáš Jelínek. Na dnešním jednání ale rada o Hermanově odvolání nejednala. Mezi ní a pracovníky ústavu panuje napětí dlouhodobě, podle radních není vědecká práce ÚSTR dostatečná. Vládní koalice potom obviňuje opozici, že se snaží chod vědecké instituce paralyzovat - radní ÚSTRu totiž volí Senát, kde má ČSSD většinu.
„Jako ředitel má velké mezery ve zvládání agendy,“ uvedl radní Jelínek pro Radiožurnál na adresu Hermana. „Má problém v tom, že není ani profesionální historik, ani není profesionální manažer. To znamená, že je velmi závislý na svém okolí, které mu dodává nebo zprostředkovává určitý servis,“ dodal s tím, že ani projekt, se kterým Herman uspěl ve výběrovém řízení, nebyl nijak mimořádný ani výrazně kvalitnější.
Jelínkova slova pak potvrdila i předsedkyně rady Petruška Šustrová. „Musíme mu například vracet spoustu materiálů k přepracování,“ uvedla po dnešním jednání. Výhrady dnes rada měla i k výroční zprávě ÚSTR.
Ústav byl založen na základě zákona z roku 2007 a jeho cílem je nestranné zkoumání totalitních režimů 20. století. S ÚSTR je spojen Archiv bezpečnostních složek (ABS). „Jsem přesvědčený, že ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek si za pět let své existence našly své pevné místo ve struktuře české společnosti, protože projekt otevřená minulost a otevírání všech těch etap totalitní minulosti, ať už komunistické, nebo nacistické, bylo důležitým procesem, který slouží k očištění historické paměti,“ uvedl letos v únoru Herman.
Odbory varují před politickým vlivem, rada to odmítá
Spor mezi badateli ÚSTR a radou ústavu vrcholí v posledních týdnech. Rada kritizuje údajně nedostatečnou práci vědců i komplikovaný přístup k archiváliím, které nejsou dostupné on-line. Vedení instituce se odvolává na platné zákony.
Vedle odborné roviny ale ústavem zmítá i politický spor; odbory varují před tím, že rada může pracovat pod politickým vlivem. Její členové jsou totiž voleni Senátem, kde drží většinu sociální demokracie. Někteří představitelé ředitelského kolegia tvrdí, že se předsedkyně rady Šustrová a členové Lukáš Jelínek, Michal Uhl a Emilie Benešová netají úmyslem postupnými kroky celou instituci postupně zlikvidovat.
Premiér Petr Nečas navíc minulý týden ostře reagoval na rozhodnutí senátorů, kteří nezvolili do rady ÚSTR kandidáta Poslanecké sněmovny Jiřího Lišku (ODS). Právě Liškovo nezvolení Nečas označil za „další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD“. Úplná paralyzace ústavu ještě před parlamentními volbami je podle něj podmínkou, kterou si dala komunistická strana před případnou povolební spoluprací s ČSSD.
Radní ovšem jakýkoli politický vliv odmítají. „Rada opravdu není řízena ani Miloslavem Grebeníčkem ani Milošem Zemanem ani nikým. Členové rady mají svého vlastního rozumu dost,“ upozornila předsedkyně rady Petruška Šustrová. A proti slovům o politizaci se v minulých dnech ohradili i sociální demokraté. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a místopředseda Lubomír Zaorálek uvedli, že mají naopak zájem na tom, aby byl ústav funkční a respektovanou vědeckou institucí. „Pokládáme za důležité především nevtahovat jeho činnost do nějakých dalších ideologických debat,“ podotkl Zaorálek.
