„Krajský soud (Hradec Králové) dospěl k závěru, že jsou splněné podmínky pro zrušení rozhodnutí, a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. V něm bude vázán právním názorem, který krajský soud ve svém rozhodnutí vyslovil,“ uvedla při vynesení verdiktu předsedkyně senátu Marie Kocourková.
- Brněnský soud verdikt přivítal. „Jsme rádi, že Krajský soud v Hradci Králové vyhověl naší žalobě, že vzal v úvahu naše stanovisko, že není možné, aby finanční úřad, aniž by zkoumal míru porušení rozpočtové kázně, uložil stoprocentní odvod do státního rozpočtu,“ řekl předseda brněnského soudu Jaromír Pořízek.
- Mluvčí finančního ředitelství Jan Odvářka řekl, že vyčkají na písemné rozhodnutí. „Po seznámení s obsahem se budeme teprve rozhodovat, zda vydáme nové rozhodnutí, nebo zda budeme podávat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ řekl Odvářka.
Podle hradeckého soudu lze závěr, že žalobce je povinen odvést do státního rozpočtu veškeré dotační prostředky, hodnotit jako nesprávný. „Vycházíme z toho, co i ve svých rozsudcích řekl Nejvyšší správní soud. Výše odvodu za porušení rozpočtové kázně má být přikázána v takové výši, v jaké došlo k porušení rozpočtové kázně ve vztahu k celé dotaci,“ řekla Kocourková. Dále uvedla, že veřejné zakázky byly u projektu zadávány téměř ve 20 případech, v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách byly pouze zakázky na projektovou dokumentaci a zakázky na nové stavební práce. V ostatních případech byly dodrženy zákonné předpoklady.
O co se vede spor?
Brněnský krajský soud měl podle finančního ředitelství za nesplnění podmínek pro čerpání dotací vrátit 1,9 miliardy korun. Vloni mu generální finanční ředitelství prominulo tři čtvrtiny z této částky a soud by měl zaplatit 480 milionů korun. Vedení brněnského soudu s tím nesouhlasí a sankci označilo za protiústavní.
Pokuta od finančních kontrolorů přitom nesouvisí s přemrštěnou cenou areálu (během realizace se cena stavby zvedla z původně schválených 1,7 na 1,9 miliardy), je to trest například za špatné termíny splatnosti na fakturách během stavby. Úhrada 480 milionů představuje ale i tak zhruba jeho roční rozpočet. Krajský soud by si tedy musel při splácení zřejmě říct o příspěvek od státu, v důsledku toho by ale patrně došlo jen k přesunu veřejných financí mezi resorty.
Šéf krajského soudu Jaromír Pořízek byl první, na koho dopadla hrozba trestu. Na podzim 2012 ho začala stíhat policie a ministr spravedlnosti ho může zbavit taláru. „Já se usmívám, ale je to pro mě těžké. Už pět let prožívám stres. Doufám, že se úspěšně ubráním. Považuji trestní stíhání za naprosto nesmyslné,“ míní soudce Pořízek. Nejvyšší kontrolní úřad pak ukázal na dalšího potenciální viníka - resort prý tehdy rozpočet stavby příliš snadno navyšoval. „Rozhodně jsem nebyl žádný kýval,“ bránil se bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec.
