Praha – Protiromské nálady, které se v posledních měsících projevují u části české veřejnosti, mohou pro bezpečnost státu znamenat větší problém než skupinky pravicových radikálů. Ve své čtvrtletní zprávě o vývoji extremistické scény před tím varovala Bezpečnostní informační služba (BIS). Mezietnické napětí je podle kontrarozvědky nutné řešit razantně a pragmaticky.
BIS varuje před protiromskými náladami Čechů – jsou prý horší než extremisté
Zpráva zohledňuje zejména masovou účast řadových občanů na protiromských demonstracích v Duchcově, které probíhaly koncem jara, a v Českých Budějovicích, jež směřovaly proti romské komunitě na sídlišti Máj.
Kontrarozvědka upozorňuje na to, že dominantní část protestujících tvořili běžní občané, kteří na akcích ventilovali svou nespokojenost s podle nich nedostatečným řešením problémů s romskou minoritou. Podle BIS se totiž právě řadových občanů nejvíce dotýká drobná a nedostatečně řešená kriminalita či narušování veřejného pořádku v blízkosti jejich obydlí. „Pokud dojde i k menšímu impulsu, jsou jejich každodenní problémy a z nich vyplývající frustrace v kombinaci s latentním anticikanismem ventilovány a ústí v radikálnější projevy,“ napsala ve zprávě.
BIS tak v zásadě potvrdila nedávné vyjádření odborníka na extremismus z Masarykovy univerzity Miroslava Mareše, podle kterého se do demonstrací proti Romům zapojují i důchodci nebo rodiče s dětmi, kteří shodně s extremisty potom radikalizují své chování, pokřikují stejná hesla nebo se násilím snaží dostat přes policejní kordony (čtěte víc).
Podle bývalého pracovníka Agentury pro sociální začleňování Romana Krištofa radikalizace společnosti navíc zdaleka nesouvisí jen s událostmi posledních měsíců. „Zcela jasně se projevila už před dvěma lety v sérii varnsdorfským demonstrací, které nebylo možné dávat vinu neonacistickým organizovaným skupinám,“ konstatoval Krištof ve vysílání ČT24. „Zjevně šlo o obecnou náladu ve společnosti a ta ve svých důsledcích skutečně může být mnohem nebezpečnější.“
GALERIE
Duchcov 22. 6. 2013 autor: Jan Langer, zdroj: ČT24
Protiromské postoje části veřejnosti se podle kontrarozvědky mohou v dlouhodobější perspektivě stát z hlediska bezpečnosti větší hrozbou než činnost sice extrémnějších, ale méně početných a relativně dobře zmapovaných skupin pravicových extremistů. „Mezietnické napětí je potřeba začít razantně, pragmaticky a bez emocí řešit. Jinak z dlouhodobé perspektivy hrozí postupná eskalace tohoto problému a s tím i růst skepse části veřejnosti vůči demokratickým principům ČR,“ varovali autoři zprávy bez bližšího upřesnění.
Podle Romana Krištofa žádoucí řešení nespočívá pouze v prevenci kriminality. „Musí to být celkové pozvednutí upadajících sídlištních agregátů neboli ghett,“ konstatoval ve vysílání ČT24. „Problém má své kořeny spíše v ekonomické rovině a v pocitech nerovného přístupu – a v tomto je určitě obrovský prostor pro to, aby se zlepšovala komunikace mezi úřady, veřejností a aby se lidé měli možnost k potížím se soužitím vyslovovat.“
DSSS v Budějovicích neuspěla
BIS dále poznamenala, že protiromské nálady části společnosti se v uplynulém čtvrtletí pokusila využít krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která uspořádala 22. června demonstraci v Duchcově. Akce se zúčastnilo zhruba 1 000 lidí, z nichž asi polovina patřila k DSSS. „Přes relativně vysokou účast se straně ale nepodařilo situace využít k získání vyšší popularity. Při demonstracích v Českých Budějovicích se již neangažovala,“ podotkla kontrarozvědka. Doplnila, že DSSS svolala také 1. května shromáždění v Přerově, na které dorazilo 300 až 400 osob a které se obešlo bez narušení veřejného pořádku.
Právě na neonacistické skupiny upozornil ve svém inauguračním projevu z března tohoto roku také prezident Miloš Zeman. „Ostrovem negativní deviace jsou podle mého názoru neonacistické bojůvky, jejich členové vyznávají ideologii, která by v případě svého vítězství vedla k vyhubení českého národa,“ zdůraznil tehdy.
Rozhovor s Romanem Krištofem (zdroj: ČT24)