Praha – Kabinet Jiřího Rusnoka považuje za „vládu odborníků“ jen patnáct procent Čechů, sedmatřicet procent národa si naopak myslí, že jde o vládu přátel Miloše Zemana. Největší podpoře se Rusnokův tým těší u penzistů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který vypracovala agentura STEM/MARK pro Otázky Václava Moravce v předvečer hlasování o důvěře; pro ni si jde vláda do Poslanecké sněmovny ve středu 7. srpna.
Rusnokův tým považuje za „vládu odborníků“ jen 15 procent Čechů
Prezident Miloš Zeman jmenoval Rusnokovu vládu 10. července, a nahradil tak středopravicový kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). O novém týmu pro Strakovu akademii opakovaně hovořil jako o vládě odborníků, a to zejména v souvislosti se státním rozpočtem pro příští rok, jehož příprava Rusnokovu vládu čeká.
V Hovorech z Lán, které v červnu odvysílal Český rozhlas, vládu odborníků definoval následovně: „Je to vláda složená z profesionálů, nikoli z amatérů. Tedy z lidí, kteří rozumí svým rezortům, znají jejich problematiku a nemusejí se s danou problematikou seznamovat teprve tehdy, když usednou do ministerského křesla.“
Podle bleskového průzkumu agentury STEM/MARK pro Otázky Václava Moravce ovšem považuje Rusnokovu formaci za vládu odborníků pouze 15 procent Čechů. Jak informoval šéf agentury Jan Tuček, jedná se zejména o penzisty, občany s nižším vzděláním a sympatizanty levice. „Miloš Zeman získal na svou stranu hlavně důchodce a seniory. Ti si myslí, že vláda je vládou odborníků a že by měla dělat personální změny, ČSSD i Poslanecká sněmovna by ji měly podpořit,“ uvádí potom vlastní průzkum.
Ve společnosti tak převažuje názor, že nová vláda je kabinet přátel Miloše Zemana; zastává ho 37 procent dotázaných, dalších sedm procent pak mluví o vládě Strany práv občanů – ZEMANOVCI. Osmnáct procent lidí označuje Rusnokovu vládu za úřednickou, bezmála každý čtvrtý Čech ji vidí jako překlenovací.
Personální čistky se občanům nelíbí
O důvěře nové vlády bude Poslanecká sněmovna rozhodovat ve středu, ještě před vlastním hlasováním ale noví ministři zahájili sérii čistek ve státních podnicích a institucích. Ministr dopravy Zdeněk Žák sesadil šéfa Českých drah Petra Žaludu, šéf kultury Jiří Balvín odvolal (a po následné kritice znovu vrátil do funkce) ředitele Národního divadla Jana Buriana.
Devětapadesát procent Čechů si ovšem myslí, že personálie noví ministři ještě řešit neměli. „Není překvapením, že více proti rychlým a dramatickým personálním změnám vystupují voliči pravice. Překvapením ale možná je, že s nimi dokonce nesouhlasí ani část levicových voličů, a to jak voličů ČSSD, tak voličů komunistické strany - i když tam je souhlas největší,“ podotýká ředitel STEM/MARKu Tuček. Proti personální čistce se ohradil každý třetí volič sociální demokracie.
Dvě třetiny národa chtějí, aby vláda dostala důvěru
Právě na nejsilnější levicovou stranu se také soustřeďuje hlavní pozornost před středečním hlasováním; ČSSD ve svém postoji k Rusnokově vládě není jednotná a rozhodnout se chce teprve před vlastním jednáním dolní komory. Zatímco předseda strany Bohuslav Sobotka se k vládě staví odmítavě, statutární místopředseda Michal Hašek ji prosazuje; za pravdu mu dává i průzkum; že by sociální demokraté měli Rusnoka podpořit, si totiž myslí čtyřiašedesát procent dotázaných.
„Voliči sociální demokracie daleko víc věří v pevnost strany a říkají, že debata o Rusnokově vládě stranu neoslabí a nerozštěpí. Ostatní populace o pevnosti sociální demokracie není tak přesvědčená a myslí si, že by to mohlo přispět k oslabení pozice Bohuslava Sobotky a k tenzím uvnitř strany,“ dodává Tuček.
Mírná podpora Rusnokovy vlády převažuje i u společnosti jako celku. Sněmovna by kabinetu měla vyslovit důvěru podle 65 procent lidí. Jedná se zejména o voliče KSČM a ČSSD nebo občany, kteří v prezidentské volbě hlasovali pro trojici Miloš Zeman, Jiří Dienstbier a Jan Fischer.
Pokus pro Němcovou? Pravici prý žene strach
V případě, že by vláda padla, drží prezident Zeman ještě druhý pokus pro jmenování člověka, který má kabinet sestavit, a podle kancléře Vratislava Mynáře jsou ve hře tři rovnocenné varianty: druhá „úřednická“ vláda, pověření pro Miroslavu Němcovou a pověření pro Bohuslava Sobotku.
Národ ovšem preferuje předčasné volby. Na jejich vypsání by se měl prezident dohodnout s politickými stranami podle 45 procent dotázaných. Jan Tuček to vysvětluje především tím, že společnost je se stávající situací nespokojená. Možnost sestavit vládu přiznává Bohuslavu Sobotkovi (coby šéfovi strany, která v roce 2010 vyhrála volby) pouze devět procent lidí, pro pravicovou kandidátku Miroslavu Němcovou je každý čtvrtý Čech.
Pravice svůj zájem o opětovné sestavení vlády vysvětluje silou 101 hlasu, kterou drží v Poslanecké sněmovně, podle respondentů je ale hlavní motivací strach. „Největší podíl občanů si myslí, že strany pravicové vládní koalice se chtějí udržet u moci, protože se bojí, že přijdou o své příjmy a výhody. Druhá skupina si myslí, že je strach, že by v předčasných volbách utrpěly výraznou porážku,“ vysvětluje Tuček.
Průzkum agentury STEM/MARK probíhal od 30. do 31. července na vzorku 806 respondentů.
Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)