Od ledna 2014 měla povinnost elektronické komunikace s ČSSZ platit pro všechny - OSVČ, zaměstnavatele i lékaře. Elektronicky měli zaměstnavatelé posílat například evidenční listy důchodového pojištění, potvrzení o studiu, přehled o výši pojistného nebo oznámení o nástupu do zaměstnání. Za porušení povinnosti přitom měly hrozit i desetitisícové sankce. Už dřív ale ČSSZ povinnost pro OSVČ odložila o rok, pro doktory dokonce o dva. Teď se odkladu dočkali i zaměstnavatelé.
Podle ČSSZ nebyly především menší podniky na změnu připraveny. „V žádném případě mé rozhodnutí neznamená, že Česká správa sociálního zabezpečení ustupuje od elektronické komunikace a že výjimky bude udělovat donekonečna,“ zdůrazňuje ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun.
Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ:
„Budeme dále vyhodnocovat přechodné období, jestli se povinné subjekty připravují a využívají ho efektivně k tomu, aby mohly na povinnou elektronickou komunikaci přejít. Udělení výjimky je výrazem porozumění početné skupině zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců, kteří nejsou připraveni.“
Podle MPSV loni působilo v Česku přes 165 tisíc podnikatelů, kteří jsou současně zaměstnavateli. Datovou schránku si ale pořídila méně než třetina z nich - jen 49 tisíc. Povinnost elektronické komunikace se měla přitom týkat každého, kdo měl alespoň jednoho zaměstnance.
Ani tak ale zřejmě povinnosti elektronické komunikace zaměstnavatelé neuniknou. Do roku 2015 by si měli všichni pořídit datovou schránku, nebo elektronický podpis, případně mohou pro komunikaci s ČSSZ využít elektronické účetnictví, které umožňuje ověřenou elektronickou poštu.
Také osoby samostatně výdělečně činné, tedy živnostníci, budou muset se správou elektronicky komunikovat až od ledna 2015. Lékaři budou moci papírové neschopenky posílat ještě o rok déle. ČSSZ už dřív uvedla, že se ale bude snažit doktory motivovat, aby komunikovali elektronicky už dřív.
Proti posílání neschopenek elektronicky se lékaři dřív bouřili. Lékařská komora a sdružení praktiků i ambulantních specialistů dokonce vyzvaly, aby doktoři počítačové neschopenky ignorovali. To by přitom mohlo znamenat problémy s vyplácením nemocenské.
Počítač má podle komory pětina praktiků. Z těch, kteří ho vlastní, má rychlý internet 60 procent. Řada lékařů s výpočetní technikou nepracuje. Většinou jsou to starší doktoři, za které ale není náhrada, upozornil už dřív prezident lékařské komory Milan Kubek.
