„Mistr vařič“ v padesáti? Bývalý narkoman všechny přežil

Praha – Před třiceti lety se objevily první neblahé statistiky nejznámější české drogy - pervitinu. V roce 1984 si ho píchalo 1500 lidí. Dnes je na něm závislých 32 tisíc lidí a číslo pořád stoupá. Mnozí z těch, kteří v osmdesátých letech přišli s látkou poprvé do styku, dnes již nežijí. Jako jeden z mála může na minulost vzpomínat dnes padesátník Roman Pecha, který pervitin začal v tehdejším Československu vařit a fetovat jako jeden z prvních. Na drogách byl závislý patnáct let.

Začalo to nenápadně, když mladý Pecha v televizi uviděl propagandistický pořad o skupině Plastic People of the Universe. Místo, aby ho taková podívaná odradila, chtěl se dlouhovlasým máničkám přiblížit. Scházel se tak od roku 1981 s ostatními rebely v hospodě Pacalůvka na kraji Havířova. V lékarně si kupovali tehdy běžně dostupný alnagon a na záchodě si ho píchali přímo do žil.

A pak i na sever Moravy dorazil pervitin. Roman se ho jako jeden z prvních naučil vařit. A jako jeden z mála i všechno přežil, i když mnoho let strávil ve vězení. Za vyloupení lékárny šel sedět poprvé v roce 1988. Zpátky na svobodu se dostal díky Havlově amnestii v roce 1990 a pak začal okamžitě s pervitinem nanovo. Opravdový drogový trh teprve vznikal a nově nabytá svoboda byla cítit opravdu všude. 

Ještě v té době fungovali feťáci v partičkách, kde si drogy vařili pro sebe a v podstatě zadarmo. I sem ale dopadla ruka trhu. Z pervitinu se stalo zboží a začalo jít o peníze. „Stalo se mi, že jsem měl třeba dvě stě tisíc v kapse za den a ty peníze se prostě rozutekly,“ vzpomíná Pecha.

Doupě v panelákovém bytě

Roman přestal fetovat v roce 1996 po pěti pobytech ve vězení, v době, kdy ho drogová scéna znala jako mistra vařiče. Poslední roky trávil téměř nepřetržitě zavřený v panelákovém bytě. „Uvařit drogy, vyspat se, drogy prodat a zase je uvařit. Já už jsem je potom neaplikoval skoro vůbec, mně už jenom stačilo, když jsem uvařil a nadýchal jsem se z výparů,“ dodal Pecha.

Svůj příběh se Roman Pecha rozhodl vyprávět v 51 letech, kdy žije v Praze a má rodinu. Jediný bílý prášek, se kterým teď přichází do styku, je mouka. Pekárna, kde pracuje, dodává pečivo pro Pražský Hrad. A perník ho vlastně živí pořád. „Teďka peču chleba, bagety francouzský, koblížky, rohlíky, ale i perník,“ směje se bývalý narkoman.

6 minut
Perníková chaloupka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Záchranáři už řeší první otravy houbami. Těch smrtelných ale ubývá

Přestože je sucho, na některých místech i tak už rostou houby. A zdravotníci již řešili první případy otrav. Obzvláště nebezpečná je muchomůrka zelená, kterou si lidé často pletou s bedlou. Konzumace už jediné plodnice může končit smrtí. Aby se houbař otravě vyhnul, měl by dle toxikoložky Daniely Pelclové „sbírat houby, které zná – a když si není stoprocentně jistý, tak vynechat ty s lupeny“. Zároveň ale Pelclová dodává, že případů úmrtí v důsledku otravy ubývá. Podle ní za tím stojí jak lepší léčba, tak účinnější protijedy. „Velmi důležité je, že lidé přicházejí dřív,“ dodala expertka.
před 13 mminutami

ČNB oslabila korunu a přivodila inflaci. Velká chyba, říká Michl

„Nad inflací ještě nemáme vyhráno ze dvou důvodů – před covidem byly příliš dlouho nulové úrokové sazby, vytvořila se tak spousta nových peněz. A pak Česká národní banka udělala velkou chybu a sama přivodila inflaci tím, že oslabila korunu. Tam jsme doopravdy chybovali a nesmíme to znovu dopustit,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Ninou Ortovou guvernér centrální banky Aleš Michl s odkazem na působení svého předchůdce ve funkci Jiřího Rusnoka.
před 43 mminutami

Autonomní vozidla pomalu míří i na české silnice a vezou spoustu otázek

Automatizovaná vozidla jsou navržena a vyrobena tak, aby se po určitou dobu dokázala pohybovat autonomně bez neustálého dohledu řidiče. V Česku umožní od začátku příštího roku legislativa provoz vozidel třetího stupně v rámci stupnice asociace SAE International. Jak budou probíhat silniční kontroly? A co plánuje stát do budoucna?
před 1 hhodinou

V prvním pololetí napršelo nejméně za dekády

V prvním pololetí roku 2025 spadlo v Česku nejméně srážek za čtyřiašedesát let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo sedmdesát šest procent normálu let 1991 až 2020. Podle Českého hydrometeorologického ústavu pršelo méně než obvykle každý měsíc. Mezi regiony nebyly s ohledem na srážky výrazné rozdíly, ale nejméně jich bylo na Vysočině. Naopak nejlépe na tom byl střed Čech a Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Koruna se startem léta posiluje, turisté v cizině ušetří

Koruna posílila vůči euru, což pro Čechy znamená, že se pro ně státy eurozóny stávají výhodnějšími destinacemi na léto. Levnější pro ně budou nejen hotely, ale i suvenýry a občerstvení. Euro aktuálně stojí 24,65 koruny, což je nejméně za poslední rok. Koruna ale posílila i k řadě jiných měn, takže jsou pro Čechy dostupnější i destinace mimo eurozónu. Vyšší zájem je i o fakultativní výlety, které se platí v místní měně. Díky silné koruně by tak mohl do ciziny vyjet rekordní počet turistů. Analytici věří, že česká měna bude na konci prázdnin ještě silnější.
před 9 hhodinami

Sportovci na jevišti. Cirk La Putyka ukáže sílu i příběh

Připravovaná inscenace souboru Cirk La Putyka propojuje sport a umění. Kromě akrobatů, herců a tanečníků se na ní podílí i čeští vrcholoví sportovci. Představení nazvané St.art, které vzniká v pražském kulturním prostoru Jatka 78 pod režií principála Rostislava Nováka, diváky zavede to starověkých Athén, ale přiblíží i život profesionálních sportovců současné doby. „Jedná se o pohled do nitra vrcholového sportovce a do dna lidského bytí. Z čeho sport vznikl, kam nás dostal,“ popsal Novák. Inscenaci předcházelo přes šest let příprav, premiéra je naplánována na září.
před 9 hhodinami

Podívejte se, kde padaly teplotní rekordy

Velkou část Evropy tento týden sužuje vlna veder. V Česku předpovídali meteorologové největší horko ve středu, teploty se ale budou držet kolem 30 stupňů Celsia až do neděle.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Studenti zdravotnictví budou moci dříve pracovat v nemocnicích, schválil Senát

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...