Internetový rasismus
Vedoucí oddělení informační kriminality Karel Kuchařík pro ČT řekl, že oproti situaci z let 2011 a 2012 narostl mnohonásobně počet případů, kdy musí policisté řešit webové stránky s protizákonným obsahem. „Ten nárůst je v podstatě exponenciální. Tehdy jsme řešili dva, tři případy měsíčně. Dnes jsou to desítky, až skoro stovky případů, které nám hlásí občané i organizace,“ upřesnil.
Založit stránku třeba na sociální síti trvá několik minut. Zjistit, kdo ji má na svědomí, ale znesnadňuje hned celá řada aspektů. Třeba právě sociální sítě zřizované v zahraničí podléhají zákonům jiné země. „Například v Německu se už podařilo rozkrýt identitu iniciativ různých webových stránek a jsou už postaveny před soud,“ upozorňuje pozorovatel v oblasti lidských práv Markus Pape.
Anonymní prostředí je pro extremismus ideální
Jak třeba podotýká Bezpečnostní informační služba (BIS) v jedné ze svých výročních zpráv, drtivá většina lidí vyznávajících extremistické ideologie si velmi dobře uvědomuje, že pro své krajní názory podporu společnosti jen tak nezískají. Proto se snaží při veřejném vystupování dodržovat normy. „Skutečné záměry a cíle se naplno projevují během interních jednání a schůzek vedoucích představitelů jednotlivých subjektů, popř. prostřednictvím internetových sociálních sítí, jejichž sledování je téměř vyloučeno,“ píše se ve zprávě.
Anonymní prostředí internetu hraje klíčovou roli v oblibě jeho využívání pravicovými extremisty. Podle informační služby hraje při propagaci a komunikaci nacionalistů internet zcela dominantní roli.