Dva roky Ratha: Osm stíhaných firem a 11 obžalovaných

Obžaloba viní skupinu 11 lidí z podílu na upravování zakázek ve stavebnictví a zdravotnictví ve Středočeském kraji a z korupce. Organizátory měli být tehdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová a exposlanec Petr Kott, přičemž Rath údajně o všem věděl a dělil se s nimi o úplatky. Zbylých osm obžalovaných jsou z managementu firem, které se měly na ovlivňování zakázek podílet. Tendry se údajně upravovaly tak, aby vyhovovaly předem vybrané společnosti. Ostatní účastníci soutěží měli dělat „křoví“, aby výběrová řízení vypadala navenek v pořádku.

Loni v říjnu policie některým aktérům kauzy obvinění rozšířila a podle zákona o trestní odpovědnosti firem začala stíhat i osm společností. Tuto část kauzy dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Případ je ale stále ve fázi vyšetřování. Pokud se dostane k soudu, mohou obviněné firmy čekat pokuty v řádu až miliard korun, zákaz činnosti až na dvacet let nebo zákaz účasti ve veřejných soutěžích. V krajním případě může soud firmu i zrušit. A jaké společnosti a lidé se kromě trojice Rath, Kott a Pancová měli na zmanipulovaných zakázkách podílet?

Firma předloni na jaře vyhrála soutěž na rekonstrukci zámku v Buštěhradu za bezmála 215 milionů korun. Podle policie byl projekt předražený. Bývalý obchodní ředitel stavební společnosti a jeden z obžalovaných Tomáš Mladý (50) podle vyšetřovatelů úmyslně navýšil rozpočet. Údajně tím chtěl získat nejméně jedenáct milionů korun. Měl prý na tom podíl také ředitel firmy Pavel Drážďanský (52), který je rovněž mezi obžalovanými.

S Drážďanským se měl Mladý za přispění Kotta, Pancové a další obžalované, slovenské podnikatelky Lucie Novanské, která tendry administrovala, podílet na zadávací dokumentaci tak, aby firma podala nejlepší nabídku. Podle obžaloby to měl být právě Drážďanský, kdo přinesl Pancové provizi za přidělení zakázky na opravu zámku. Peníze byly podle spisu v krabici od vína, s níž policie zadržela Davida Ratha. Drážďanský popřel, že by krabici někdy předal. Před soudem uvedl, že skutky, které mu žalobce klade za vinu, nespáchal. Rovněž Mladý už dříve svou vinu odmítl.

Konstruktiva Branko ale měla „vyhrát“ i zakázku na výstavbu parkoviště a pavilonu v nemocnici Mladá Boleslav. „Křoví“ v tendru měl podle obžaloby dělat například i Metrostav, kterému na oplátku podobně pomohla Konstruktiva u zakázky pro kladenskou nemocnici. Konstruktivu Branko nicméně dohnala její špatná pověst. Vlastníci se ji sice snažili zachránit převedením na společnost Tenton, ta ale kvůli nedostatku zakázek zkrachovala a je v konkurzu. Obě firmy vyšetřuje policie.

Ředitelka a do předloňského léta jednatelka stavební společnosti FISA (dnes JIPE) Ivana Salačová (54) má statut spolupracující obviněné. Policie ji stíhá kvůli předraženým zakázkám na rekonstrukci zámku Buštěhrad a úplatkářství při opravě hostivického gymnázia. Měla nosit a domlouvat úplatky, o kterých se podle ní obžalovaní Kott, Pancová a Rath bavili kódovaně jako o králících – více o odposleších čtěte zde. Spolu s Drážďanským měla například zaplatit polovinu z 15 milionů korun jako první část splátky za to, že dohromady získají zakázku na opravu zámku. Kott prý ale požadoval 20 až 24 milionů. Ze zakázky později Fisa odstoupila.

Salačová po vypuknutí kauzy svou firmu přejmenovala a podíl převedla na syna, ani to ale nepomohlo. Roční tržby malé společnosti, která zaměstnávala sotva 25 lidí, klesly z 250 milionů na 50. Firmu nyní vyšetřuje policie.

Člen představenstva stavební firmy Václav Kovanda (53) čelí obžalobě, že spolu se Salačovou předal úplatek necelé tři miliony korun, aby vyhrál tendr na rekonstrukci Gymnázia Hostivice. Ze zakázky za zhruba 30 milionů korun měla firma Pohl podle obžaloby čistý zisk 1,3 milionu. Kovanda vinu už dříve odmítl. Počáteční dokumentace k zakázce byla podle něj zcela v pořádku.

Podíl 200 tisíc korun dostala údajně také Novanská, která hostivický tendr pořádala za společnost Erinyes (nyní Aveza). Tuto společnost rovněž vyšetřuje policie. Ze zakázky za zhruba 30 milionů korun měla firma Pohl podle žalobce čistý zisk 1,3 milionu.

Společnost podle tisku organizovala pro pět středočeských krajských nemocnic skoro všechna výběrová řízení včetně těch, která uvádějí policejní spisy ke kauze Rath. Obžalovaná členka představenstva administrátorské společnosti Lucia Novanská (34) u soudu vypovídat odmítla. Společnost také vyšetřuje policie, Novanská v ní ale od prosince 2013 nefiguruje.

Firma měla uplácet při technologických zakázkách pro vybavení nemocnic v Kutné Hoře a Kolíně. Obžalovaný jednatel firmy Jindřich Řehák (52) měl podle spisu předat Kottovi 12 milionů korun za to, že firma obě zakázky získá. Jako v ostatních případech se prý Kott rozdělil o peníze s Pancovou a podíl dostal údajně také Rath.

Řehák tvrzení obžaloby odmítá. „Nedopustil jsem se podplácení, nepoškozoval jsem vědomě ani nevědomě zájmy Evropské unie,“ řekl soudu. Hospimed ale šel do zakázky v kutnohorské nemocnici, ačkoli byla pro firmu mírně ztrátová, a dokonce už v počátku spočítaná „na nulu“, tedy bez výdělku. Řehák na to soudci řekl, že Hospimed k tomu vedl určitý soucit s chudou nemocnicí, která měla v předchozích letech smůlu na vedení, což se ale změnilo a noví manažeři byli ochotní do zařízení investovat. Nulových zakázek podle něj Hospimed dělá zhruba pět procent, důvodem bývá například potřeba umístit nový produkt, a získat tak reference na trhu v rámci konkurenčního boje.

Společnost Hospimed, kterou nyní vyšetřuje policie, vyhrála v uplynulých letech v Česku zakázky na dodávku nemocničních přístrojů za téměř 5,2 miliardy korun. Řadu obchodů ale provází pochyby, zda nebyly předraženy. Více o vlivu velkých společností na zdravotnickém trhu čtěte zde.

Projektový manažer firmy Jan Hájek (48) čelí obvinění z korupce při dodávce zdravotnické technologie pro nemocnici v Mladé Boleslavi. Podle spisu podplácel, aby tendr vyhrál. Pořadatelem tendru byla firma ML Compet. Podle obžaloby umožnila Hájkovi podílet se na zadávací dokumentaci tendru za téměř 70 milionů korun. Hájek za to měl dát Kottovi 6,2 milionu, ten se rozdělil s Pancovou, přičemž Rath měl získat něco přes čtyři miliony korun.

Hájek obžalobu odmítl v celém rozsahu. „Nenašel jsem ve spisu žádný relevantní důkaz,“ řekl u soudu. Kauza měla prý pro firmu nepříjemné důsledky, například někteří zahraniční partneři jí vypověděli smlouvu.

B. Braun Medical je dceřinou společností nadnárodního koncernu B. Braun a zásobuje české nemocnice už skoro 20 let. Zakázky vyhrává především v Ústeckém kraji, uspěla ale i v IKEMu, kde se podílela na dvoumiliardové dodávce, kterou zastřešil Kardio Port, což tehdy byla firma s utajenými vlastníky a bez zaměstnanců i referencí. V tisku se objevily informace, že prostřednictvím Kardio Portu měl vydělat stamiliony na podezřelých zdravotnických zakázkách i lobbista Roman Janoušek.

Firma je podle obžaloby zapletená do tendru na lůžka pro domov důchodců a vybavení nemocnic v Kladně a Příbrami. Někdejší předseda představenstva společnosti Martin Jireš (38) předal podle obžaloby úplatek šest milionů korun, aby jeho firma vyhrála. Manažer obvinění odmítá s tím, že vše se odehrálo podle zákona. „Ani Kateřina Pancová, ani Petr Kott, ani David Rath, ani Lucia Novanská zakázky nezadávali,“ řekl soudu.

Kott ale podle obžaloby údajně Jireše oslovil a nabídl mu zvýhodnění firmy v tendru za úplatek. Jireš dal prý Kottovi u jedné zakázky dva miliony, v druhém případě to byly podle žalobce čtyři miliony. Kott si pak údajně peníze rozdělil s Pancovou, později si přijel pro svůj podíl prý i Rath.

Puro-Klima měla být zapletená i do zakázky na dodávku 48 sanitek pro středočeskou záchrannou službu za 112 milionů korun. Jireš měl dát úplatek sedm milionů za to, že firma zakázku dostane. Předat ale stihl jen 3,36 milionu. Podle mínění vyšetřovatelů si přišel pro svůj podíl ve výši 740 tisíc korun i ředitel záchranky Martin Houdek. Ten ale tvrdí, že šlo o splacení půjčky, kterou v minulosti Kottovi poskytl. Puro-Klima je jedna z největších dodavatelských firem na českém trhu. Vyhrála už zakázky za nejméně tři miliardy korun. Některé ale vyšetřoval antimonopolní úřad. Nyní ji kvůli těmto kauzám vyšetřuje policie.

Podle serveru Novinky.cz, který měl možnost nahlédnout do policejního usnesení o zahájení trestního stíhání firem, je Metrostav stíhaný kvůli plánované rekonstrukci bloku C2 v nemocnici Kladno a kvůli rekonstrukci pavilónu O kolínské nemocnice. U zakázky v Kladně za odhadovaných 227 milionů korun se Pancová s Kottem údajně předem dohodli, kdo zakázku vyhraje. Od Metrostavu za to měli chtít 10 % z vysoutěžené ceny. Dva manažeři firmy Pavel Pilát a Jiří Anděl údajně souhlasili a měli se domluvit na splátkách. Pilát navíc podle policie věděl, že část peněz je i pro Ratha. K zakázce a k předání peněz ale nakonec kvůli zatčení zúčastněných nedošlo.

Rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice měl za účasti předem vybraných firem opět vyhrát Metrostav. Podle posudku policie byla údajně nejnižší podaná nabídka téměř o šest milionů předražená. Metrostav ještě stačil podepsat smlouvu o dílo, tři dny poté policie Ratha a spol. zatkla, a k realizaci zakázky a předání úplatků tak opět nedošlo. Pilát měl podle policie slíbit celkem deset milionů korun - šest pro Ratha a čtyři pro Kotta s Pancovou.

Metrostav měl být zapletený i do výstavby parkoviště a pavilonu Palackého v nemocnici Mladá Boleslav. Za zakázku v hodnotě přibližně 270 milionů korun měly padnout nejvyšší úplatky – opět desetina z odhadované ceny zakázky. Po předchozí dohodě ale měla tentokrát vyhrát firma Konstruktiva Branko. Metrostav jakoukoli spojitost s celou kauzou odmítá a proti trestnímu stíhání se chce bránit všemi dostupnými prostředky. Do objasnění případu nechce případ více komentovat.