Praha - Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) odmítl poslanecký návrh Starostů a Nezávislých (STAN) na zavedení přímé volby starostů v některých obcích. Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera by úprava vyžadovala nejdříve změnu ústavy. Návrh rovněž neřeší případný souběh s funkcí zastupitele. Zamítavě se staví i k možnosti přímo zvoleného starostu také přímo odvolávat v místním referendu. I přes zamítavé stanovisko vlády dostanou návrh do rukou poslanci. Starosty přímo volí i v sousedních zemích - například na Slovensku nebo v Polsku.
Předloha předpokládá zavedení přímé volby starostů v obcích do 1 500 obyvatel. V obcích do 10 tisíc obyvatel by byla možná, pokud by v nich nevznikla rada a rozhodlo by o ní zastupitelstvo.
Návrh počítá s jednokolovou volbou starosty. O místním referendu k jeho odvolání by rozhodovalo zastupitelstvo na vlastní podnět, nebo na podnět obyvatel. Občanský podnět by musely podpořit nejméně dvě pětiny voličů. Referendum by bylo platné s účastí alespoň poloviny oprávněných obyvatel. Stejný počet by podmiňoval odvolání starosty.
„Místní referendum není vůbec případný nástroj pro odvolávání starosty,“ soudí Dienstbier, podle něhož by jak volba starosty, tak jeho odvolání měly být upraveny ve volebním zákoně. Návrh podle ministra také neřeší případ, pokud by byl přímo zvolený starosta současně zvolen i do zastupitelstva obce. „Vyloučení tohoto souběhu tam není nijak upraveno,“ poznamenal Dienstbier.
Model přímé volby starostů znají i za hranicemi
Z těch sousedních je možnost přímé volby starosty zakotvena v právním řádu třeba Slovenska, Polska, částečně pak spolu s nepřímou volbou funguje v Německu a Rakousku (dle spolkové země). Podrobnou analýzu okolností přímé volby starostů najdete zde.
Slovenská republika - Starostu a zastupitelstvo volí obyvatelé obce s trvalým pobytem na jejím území na čtyři roky. Kandidát nesmí mít záznam v tresním rejstříku a musel již dosáhnout v den voleb 25 let věku. Politické strany uvádějí pro tyto volby na kandidátní listině pouze jednoho kandidáta nebo kandidátní listinu se společným kandidátem. Pokud se o funkci uchází nezávislý kandidát, musí přiložit petici s potřebným počtem podpisů podporujících jeho kandidaturu. Kandidát na starostu musí mít trvalý pobyt v dotyčné obci. Do funkce nastupuje ten, kdo získal nejvyšší počet hlasů, při rovnosti hlasů se konají nové volby.
Mandát může starostovi zaniknout mimo jiné i vyhlášením výsledku hlasování obyvatel obce o odvolání starosty. Zákon počítá s případy, kdy zastupitelstvo může či musí vyhlásit hlasování obyvatel obce o odvolání starosty (pokud o to peticí požádá alespoň 30 % oprávněných voličů, pokud starosta hrubě či opakovaně zanedbává své úřední povinnosti, resp. porušuje právní předpisy, pokud nepřítomnost starosty či jeho nezpůsobilost k výkonu funkce trvá déle než 6 měsíců; v tomto posledně uvedeném případě je na uvážení zastupitelstva, zda vyhlásí hlasování o odvolání starosty). Výsledky hlasování obyvatel obce o odvolání starosty jsou platné, pokud se hlasování zúčastnila alespoň jedna polovina oprávněných voličů a pokud bylo rozhodnutí přijato nadpoloviční většinou zúčastněných hlasujících.
Německo - Způsob správy obce si v Německu stanovují jednotlivé spolkové země samy. Na území Německa lze rozlišit několik modelů - severoněmecké a jihoněmecké radní zřízení, zřízení magistrátní a zřízení starostovské. Obecní radu a starostu volí přímo v obcích s jihoněmeckým radním zřízením, týká se to Bavorska a Bádensko-Würtemberska. Volby se může zúčastnit v Bavorsku občan EU, který v den voleb dovršil 18 let věku, alespoň tři měsíce se převážně vyskytuje v daném volebním obvodu a nepřišel o volební právo.
Polsko - V Polsku zavedli přímou volbu starostů v roce 2002. Volí se ve dvou kolech většinovým systémem. O ukončení mandátu starosty před uplynutím funkčního období mohou rozhodnout občané obce v místním referendu. V některých případech (úmrtí starosty, pravomocný rozsudek vůči starostovi) předseda vlády rozhodne o tom, kdo bude plnit funkci starosty.
