Podle Rychetského je na místě, aby si zpětně ověřil svůj podíl na tvorbě původní podoby služebního zákona a případně plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, na tyto skutečnosti upozornil. „Bylo by rozhodně fér, aby plénum bylo informováno a aby rozhodlo,“ uvedl v OVM. Současný předseda Ústavního soudu byl totiž v letech 1998–2002 předsedou Legislativní rady vlády a současně vicepremiérem vlády Miloše Zemana, která připravovala původní verzi důležité normy. Jeho kolegového ho tak mohou případně z projednávání vyloučit.
Zemanova stížnost však podle Rychetského není stížnost ústavní, neboť v tomto konkrétním případě nebylo rozhodnutím orgánu veřejné moci dotčeno prezidentovo osobní ústavní právo. „Tady nemůže jít o ústavní stížnost – nikdo nezasáhl do individuálních práv pana prezidenta chráněných ústavou. Tady jde o jeho ústavní právo, aby zákon přijatý parlamentem napadl u Ústavního soudu a požádal o přezkoumání z hlediska jeho souladu či nesouladu s ústavním pořádkem,“ upřesnil.
Rozhodnutí padne až v době platnosti zákona
Ústavní soud však podle svého předsedy stejně jen těžko stihne posoudit služební zákon do konce letošního roku. Norma včetně pasáže o politických náměstcích, s níž Zeman nesouhlasí, má přitom začít platit už od ledna příštího roku. Český Ústavní soud nemá třeba na rozdíl od toho slovenského pravomoc odložit účinnost zákona, o kterém se právě rozhoduje, na celou dobu jeho projednávání. Nález soudu tak bude znám až po uvedení tohoto zákona do praxe.
- Pavel Rychetský v OVM: "Navíc my musíme Poslanecké sněmovně a Senátu poslat ten návrh pana prezidenta a dát jim lhůtu na vyjádření, která je zpravidla dva měsíce. Dá se zkrátit i na měsíc, ale tím se už nepochybně blížíme k přelomu roku. Takže že by meritorní rozhodnutí pléna Ústavního soudu mohlo padnout ještě v tomto roce, považuji za krajně nepravděpodobné."
Novelu služebního zákona 24. října potvrdila Poslanecká sněmovna, čímž přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Ten v předloze kritizuje zejména takzvané politické náměstky a už dříve avizoval, že se kvůli normě obrátí na Ústavní soud. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy.
Zeman své veto zdůvodnil také zásadními ústavněprávními pochybnostmi počínaje nestandardní procedurou projednávání po mezery v zákoně a neurčitá a nejasná ustanovení. Prezident během návštěvy Číny novinářům řekl, že podání k Ústavnímu soudu je připraveno a samozřejmě může být podáno teprve potom, co norma vyjde ve sbírce zákonů.
