Podle připravovaného návrhu zákona o státních zastupitelstvích by vedoucí žalobce v republice vybírala pětičlenná komise. V ní by zasedali dva reprezentanti ministerstva spravedlnosti a tři státní zástupci. Samotnému ministrovi potom norma dává možnost vítěze přehlédnout a obsadit vlivný post české justice některým z dalších adeptů.
„Jmenovat do funkce uchazeče, který se ve výběrovém řízení umístil na některém z dalších míst, lze jen z důležitých důvodů,“ stojí v poslední verzi návrhu, z něhož citují Lidové noviny. Návrh zákona ale nespecifikuje, co se za důležitý důvod považuje.
Proti chystané formulaci se tak ohradil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman: „Bál bych se, že se dostane státní zastupitelství do područí ministra. V důsledku toho může docházet i k ovlivňování kauz a jejich neřešení.“ Výhrady vznáší i šéf vládních legislativců Jiří Dienstbier: „Myslím, že povedeme ještě velkou diskuzi o tom, jaký vliv má mít ministerstvo spravedlnosti na jmenování státních zástupců.“
Odpovídá norma vládnímu záměru? Dienstbier a ministerstvo se neshodnou
Předloha má navíc další úskalí, které kromě žalobců kritizují i koaliční partneři: pokud by zákon začal platit, do tří let musí ve svých funkcích skončit vedoucí státní zástupci. „Řada vedoucích státních zástupců působí ve svých funkcích déle než 10–15 let. V soustavě působí i vedoucí státní zástupci, kteří se svých funkcí ujali před více než 20 lety. Taková situace samozřejmě není optimální,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová. Výměna by se ovšem dotkla i vrchních státních zástupců Lenky Bradáčové a Ivo Ištvana. Ti přitom řeší nejsložitější kauzy, které sahají do nejvyšších pater české politiky a byznysu.
Plošné přepřažení napadá mj. sociální demokracie. „Nepovažuji to za potřebné ani možné. Na okresní úrovni může být složité najít někoho, kdo by se chtěl odpovědnosti ujmout. Tříletá lhůta je velmi krátká a to jsem také ministryni sdělil,“ řekl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc a obdobně hovoří i Dienstbier: „V tuto chvíli návrh zákona neodpovídá věcnému záměru, který mimo jiné počítal se zrušením vrchních státních zastupitelství. Návrh zákona od ministerstva spravedlnosti obsahuje zcela jiné principy, než které byly ve věcném záměru obsaženy.“
Ministerstvo ale trvá na tom, že návrh je v souladu s programovým prohlášením kabinetu, i s jeho protikorupční strategií. Nyní zákon čeká meziresortní připomínkové řízení.