17. listopad? Pětina mladých Čechů netuší, o co jde

Praha – 25 let od sametové revoluce pětina mladých Čechů a čtvrtina jejich slovenských vrstevníků neví, co se stalo 17. listopadu 1989. Ti, kteří tuto dobu zažili, jsou pak po čtvrtstoletí zklamaní hlavně ze ztráty sociálních jistot, ale také ze současné úrovně politiky, ostatně jen šestina lidí má pocit, že se může podílet na rozhodování o důležitých společenských problémech. Ještě výraznější je pak zklamání mezi Slováky, kteří více vnímají ekonomické a sociální problémy. Právě méně příznivá ekonomická situace také vedla k tomu, že obyvatelé Slovenska vnímají rozpad federace jako něco, co přineslo mnohem více Čechům.

Pětina mladých lidí si pod datem 17. listopadu 1989 spontánně nevybaví vůbec nic. Další zhruba desetina si s datem spojuje to, že je státní svátek, nebo dokážou vymyslet jen zcela obecnou odpověď jako 'něco s komunisty' a nebo uvádí chybnou, byť tematicky blízkou událost, jako upálení Jana Palacha, rozpad SSSR, nebo pád berlínské zdi.

Nejnižší historické povědomí přitom mají lidé mezi 15-29 lety, mezi nimiž neví, uvádí chybné a obecné odpovědi dohromady více než třetina respondentů. „Neuvedou konkrétní historickou událost, třeba jen řeknou, že je svátek. Ukazuje se, že lidé, kteří to nezažili alespoň v nějakém raném životě, mají znalosti často nižší,“ uvedl analytik výzkumu veřejného mínění a výzkumu trhu ve společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Prokop potvrdil, že znalost událostí 17. listopadu mezi lidmi věkové kategorie 15–29 let je na Slovensku o něco nižší než v Česku. Přesto ani v tuzemsku zhruba třetina respondentů nedokáže správně odpovědět. Dalším rozdílem ve spontánní znalosti mladých lidí v Česku a na Slovensku je zejména to, že Češi si častěji spontánně asociují události listopadu 1989 přímo se studentskými demonstracemi, které probíhaly v Praze.

Rozdělení federace vnímají negativněji Slováci

Retrospektivní vnímání rozpadu federace je na Slovensku výrazně negativnější. To lze připisovat mimo jiné tomu, že na hodnocení má největší vliv doba 10 let po rozpadu federace, kdy se Slovensko potýkalo s výraznější politickou a ekonomickou krizí. Tomu odpovídá i fakt, že mladí Slováci (15–29 let), kteří tuto dobu nezažili, hodnotí rozpad federace výrazně pozitivněji pro SR. V Česku je vnímání vlivu rozdělení Československa na život v obou zemích nejvíce podmíněno věkem. Lidé do 39 let si myslí, že na rozdělení profitovalo Česko (32 %) častěji než starší lidé (22 %), kteří v době rozdělení již byli plnoletí, a mohou si tak lépe pamatovat ekonomické a jiné rozdíly mezi Českem a Slovenskem před rozpadem federace.

Profit na rozdělení Československa
Zdroj: ČT24/Median

Zklamání po 25 letech: Čechy trápí nejistota, Slováky veřejné služby

Nejčastěji spontánně uváděným zklamáním je v Česku nárůst sociálních nejistot, nezaměstnanosti a ekonomických problémů domácností. V závěsu však stojí obecné zklamání z úrovně politiky a demokracie a z korupce a klientelismu, menší část zklamaných hovoří o problémech vyrovnání se s minulostí.

Vnímání problematických oblastí v Česku souvisí s věkem i sociálním postavením. Starší a lidé s nižším příjmem se více zaměřují na sociální jistoty, vzdělanější a vyšší příjmové skupiny mimo jiné na kvalitu veřejných služeb (školství, zdravotnictví). Ženy mají v řadě oblastí tendenci hodnotit život v České republice jako problematičtější. „Česko je v Evropě specifické tím, nakolik různě jsou zasaženy sociálními problémy, jako je chudoba či nezaměstnanost, různé vzdělanostní skupiny a regiony. Proto jsou ty názory víc rozrůzněné podle toho, do jaké sociální skupiny respondent patří,“ upřesnil analytik.

Na Slovensku je zklamání z polistopadového vývoje ještě silnější, roli v rozhodování hraje ekonomický stav domácností a další sociální problémy. Respondenti na Slovensku častěji jako velmi problematické označují oblasti spojené s veřejnými službami (zdravotnictví, školství), kvalitu životního prostředí a sociální jistoty (souvislost s vyšší nezaměstnaností a podobně). V průzkumu existuje také skupina lidí, jejichž polistopadová očekávání se sice nenaplnila, domnívají se však, že šlo o krok správným směrem.

3 minuty
Většinu lidí polistopadový vývoj zklamal
Zdroj: ČT24

Jen šestina lidí má pocit, že se může podílet na rozhodování o veřejných věcech

V možnostech uplatňovat své schopnosti a podílet se na rozhodování, která jsou spojena s dlouhodobější ekonomickou transformací a rozvojem občanské společnosti, nastal nárůst oproti hodnocením z porevolučního roku 1990; v oblasti politické a občanské participace je však omezený – pocit velkých možností podílet se na rozhodování o veřejných věcech má šestina populace.

Postoje lidí ke státu jsou výrazně generačně podmíněné. Starší generace častěji souhlasí s konceptem silnější společnosti, která vynucuje pořádek. Mladší lidé jsou na jedné straně liberálnější, ale inklinují častěji také k individualistickým až utilitárním postojům (člověk má brát ohledy zejména sám na sebe). Postoje Slováků se odlišují zejména ve vyšší radikálnosti.

Dříve reálně diskutované téma o zákazu komunistické strany se dnes zúžilo jen na hypotézu, ukázal průzkum. Pro zákaz strany je necelá třetina dotazovaných. Výzkum dále ukázal, že lidé už méně zatajují rodinné příslušníky, kteří měli s komunisty cokoliv společného. Občané, kteří někoho takového v rodině měli, hodnotí polistopadový vývoj hůře než ti ostatní.

Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na severu Moravy a ve Slezsku hrozí k večeru bouřky

Na severu Moravy a ve Slezsku v neděli odpoledne a večer hrozí silné bouřky s kroupami a přívalovým deštěm, varoval Český hydrometeorologický ústav. V pondělí odpoledne na jihu Moravy teploty porostou až k 32 stupňům Celsia, doplnil.
11:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Snažíme se USA vysvětlit, jak cla poškodí průmysl obou stran, přiblížil Vlček

Po oznámení třicetiprocentních cel Spojenými státy pro dovoz z Evropské unie zůstává pro sedmadvacítku prioritou dohoda. Součástí strategie je podle českého ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) také věcně na číslech vysvětlovat, jak může zavedení tarifů poškodit průmysl Unie i USA. Řekl to České televizi na pracovní cestě po Asii.
před 2 hhodinami

Ostatky tří odbojářů se mají dočkat důstojnějšího uložení

Tři členové protikomunistického odboje – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok, byli před 76 lety zavražděni v pankrácké věznici a jejich těla bez vědomí rodin pohřbena do šachtového hrobu na pražském Ďáblickém hřbitově. Vláda nyní schválila jejich exhumaci, aby mohli být uloženi k důstojnému odpočinku.
před 2 hhodinami

Čeští hasiči odletěli pomáhat do zaplavených oblastí Texasu

Do amerického Texasu odcestovalo šestnáct českých hasičů z USAR týmu, kteří budou v místech zasažených ničivými povodněmi pomáhat s pátráním po pohřešovaných lidech, informovala mluvčí hasičů Klára Ochmanová. Česká skupina je podle ní jediným zahraničním týmem, který v této souvislosti do Spojených států zamířil. Budou tam pět až sedm dní.
před 5 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 5 hhodinami

Rozvoj fotovoltaiky po letech růstu zpomalil

Rozvoj fotovoltaiky po několika letech růstu zpomaluje. Potvrzují to nová čísla Solární asociace, podle které se letos v prvním pololetí připojilo k síti 13 tisíc elektráren s výkonem 357 megawattů. Oproti loňsku je o čtvrtinu menší. Podle asociace ovšem přijde nárůst na podzim s účinností nového zákona.
před 7 hhodinami

Program pro sedmnáctileté řidiče pod dohledem se osvědčil

Řidičský průkaz už získalo víc než pětatřicet tisíc sedmnáctiletých. Jedenáct tisíc z nich od začátku roku a zájem podle ministerstva dopravy narůstá. Program, který umožňuje nezletilým řídit pod dohledem mentora, se osvědčil i podle policie, nehodu letos zavinilo jen osm takto mladých šoférů. Žadatele neodrazují ani ceny – nejvíce zaplatí v Praze, průměrná cena kurzu zde činí 25 400 korun. Naopak nejnižší jsou v Plzeňském kraji.
před 18 hhodinami

Turisté se navzdory válce vrací na západ Ukrajiny, úřady to nedoporučují

Rusko pokračuje v masivních útocích na Ukrajinu, výbuchy se ozývaly v Charkově, Moskva ovšem udeřila i na západě země. Donedávna přitom agresor cílil na východ a jih Ukrajiny, západ zůstával až na výjimky větších útoků ušetřen. Také proto se tam v minulých měsících začali vracet zahraniční turisté. České úřady to ale nadále nedoporučují. V Koločavě natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.
před 19 hhodinami
Načítání...