Události: Politici se dál přou o výši svých platů
Události: Politici se dál přou o výši svých platů
24.11.2014 U
Schwarzenberg: Vláda se měla otázkou platů zabývat mnohem dřív
Eichler: Poslanecké platy jsou podřadné téma
Ve snaze zmírnit „samovolný“ nárůst poslaneckých či senátorských platů více než o čtvrtinu přišla vláda s návrhem zvýšit je jen o jedno procento. Později připustila i možnost přidat zákodárcům 3,5 procenta, stejně jako ostatním zaměstnancům veřejného sektoru.
Poslanecké kluby však poté představily jinou variantu, na které se shodly všechny strany – zvýšit platy o 14 procent. Grémium ČSSD to odmítlo. „Je tady vládní návrh jednoprocentní, který by se mně líbil nejvíce. Osobně pro cokoli nad 3,5 procenta ruku prostě nezvednu,“ varoval místopředseda strany a ministr vnitra Milan Chovanec.
Alena Gajdůšková, místopředsedkyně ČSSD: „Poslanec nebo senátor by měl vnímat to, co se děje ve společnosti. A když vezmu veřejnou správu nebo i soukromý sektor, tak tam platy za Topolánkovy a Nečasovy vlády stagnovaly, nebo šly dokonce ještě níže. Členové parlamentu si platy zmrazili. Teď vláda vyrovnává poklesy ve veřejném sektoru růstem o 3,5 %. Takže i členové parlamentu by měli být v tomto solidární.“
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava upozornil, že stanovisko grémia je pro poslance ČSSD závazné. „V sociální demokracii platí, že usnesení vyšších orgánů jsou závazná pro všechny členy strany,“ poznamenal taky předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Dodal však, že poslance obecně není možné zavázat k ničemu a každý z nich se rozhoduje podle svého vědomí a svědomí.
Někteří představitelé sociální demokracie ovšem nechtějí, aby se původní dohoda klubů nějak měnila. „Pro mě je rozhodnutí předsednictva sociální demokracie velkým překvapením. Když se už uzavřela nějaká dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů, tak si nemyslím, že je to optimální řešení,“ reagoval poslanec ČSSD Antonín Seďa. Novela musí projít do konce roku. Jasněji by mohlo být už ve čtvrtek, kdy bude o platech jednat koaliční rada.
Koaliční partneři změnu dohody připouštějí
Taky lidovci nejsou podle předsedy klubu Jiřího Miholy v otázce růstu platů jednotní – někteří jsou pro 3,5procentní navýšení, jiní by zvýšili platy o 14 procent. „Je nutný konsensus vlády, neměl by si každý hlasovat, jak chce. Takže je potřeba dospět k nějaké dohodě,“ myslí si Mihola, podle něhož teď záleží především na premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Buď přesvědčí koalici, aby zvýšila platy jen o 3,5 procenta, nebo je třeba respektovat stanovisko rozpočtového výboru.
Hnutí ANO se nebrání možnosti původní dohodu změnit. „My si umíme představit jakoukoli dohodu, na které se dohodne politické spektrum a která umožní prohlasování a schválení zákona do konce roku,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru z ANO Jan Volný. Klíčová schůze, na které musejí členové dolní komory rozhodnout, začíná již v úterý 2. prosince. „Počkáme si na to, jak to okomentuje pan premiér a sociální demokracie. My to určitě nebudeme stavět na ostří nože,“ ujistil Volný.
Základní plat ústavních činitelů
- Poslanci a senátoři 55 900
- Ministr 106 600
- Premiér 150 100
- Prezident 186 300
Zatímco představitelé koalice očekávají, že vše vyřeší čtvrteční koaliční rada, opoziční TOP 09 se podle předsedy jejích poslanců Miroslava Kalouska už nebude dalšími koaličními návrhy zabývat. „Pokud nebude platit původní dohoda (14 procent), pravděpodobně se nezúčastníme hlasování. Ať si vládní většina rozhodne, jak chce. Je to její zodpovědnost,“ prohlásil Kalousek. Kritizoval však, že se vláda začala platy ústavních činitelů zabývat až nyní, když o jejich rozmrazení na přelomu roku věděla od svého jmenování.
Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09: „Pan premiér se měl tímto tématem zabývat už od začátku roku. Protože už od začátku roku bylo jasné, že to téma přijde na stůl, a nemůže se řešit na poslední chvíli.“
Politici se shodnou alespoň na jednom: do budoucna by se měl nastavit automatický mechanismus, od něhož by se jejich platy odvíjely – základem by mohla být třeba průměrná mzda násobená určitým koeficientem. „Mělo by to být vyřešeno nějakým autopilotem, aby poslanci nerozhodovali o svých platech. To je nedůstojná diskuze,“ míní Kalousek. Situaci, kdy si poslanci sami schvalují platy, nepovažuje za „štastné řešení“ ani Seďa.
Komentátor: Máme před sebou důležitější problémy
Že je potřeba přijmout systémovou změnu v určování platů politiků, si myslí rovněž komentátor deníku Referendum z Masarykovy demokratické akademie Patrik Eichler. Přesto míní, že Česko má před sebou významnější problémy než růst poslaneckých platů. „Z politických témat, kterými bychom se měli zabývat, je to téma třetího, čtvrtého řádu,“ podotkl Eichler.
„Popravdě řečeno, platy poslanců nejsou nějak extrémně vysoké. Problémem ale není velikost nízkých poslaneckých platů. Problémem je, že všechny platy v České republice jsou nízké. Jak poslanci, tak pokladní v supermarketu, tak učitelé na střední škole – všichni mají třikrát až pětkrát nižší platy než v Německu. Tímto bychom se měli zabývat a měli by se tím primárně zabývat i poslanci,“ nastínil Eichler.
Ve srovnání se zahraničními kolegy si český zákonodárce opravdu nevydělá mnoho. Například základní plat poslance Slovenské národní rady v přepočtu na koruny činí 92 500. Průměrná mzda, na kterou většina Slováků nedosáhne, je v přepočtu necelých 24 000. Zákonodárci tak berou téměř čtyřikrát tolik. A němečtí poslanci si vydělají ještě víc. Pro srovnání – v Česku se průměrná mzda pohybuje zhruba na úrovni 25 500, poslanecký plat ve výši 55 900 tedy představuje o něco víc než dvojnásobek.
Eichler očekává, že neshody kolem růstu poslaneckých platů ukončí koaliční rada. Na základě dosavadních vyjádření soudí, že platy se nakonec zvýší o 3,5 procenta, stejně jako u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Pokud by se však někteří poslanci ČSSD (ale i KSČM) nakonec vyslovili pro zvýšení platů o 14 procent, což v absolutním vyjádření představuje 8 100 korun, stali by se podle Eichlera nedůvěryhodnými reprezentanty levicové politiky. Částka totiž téměř odpovídá výši minimální mzdy (8 500 korun).