O kolik si mají poslanci zvýšit platy? Už se neshodne ani ČSSD

Praha – Politici se dál přou o výši svých mezd. Sněmovní rozpočtový výbor sice jednomyslně schválil nárůst platů o 14 procent, vedení ČSSD ale tento návrh zpochybnilo. Chce, aby se poslanci vrátili k původnímu záměru zvýšit platy nanejvýš o 3,5 procenta. Jednoznačnou podporu však taková úprava nemá ani u všech sociálních demokratů. Koaliční partneři změnu připouštějí, naopak opozice ústy předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska se už dalšími koaličními návrhy zabývat nechce.

Ve snaze zmírnit „samovolný“ nárůst poslaneckých či senátorských platů více než o čtvrtinu přišla vláda s návrhem zvýšit je jen o jedno procento. Později připustila i možnost přidat zákodárcům 3,5 procenta, stejně jako ostatním zaměstnancům veřejného sektoru.

Poslanecké kluby však poté představily jinou variantu, na které se shodly všechny strany – zvýšit platy o 14 procent. Grémium ČSSD to odmítlo. „Je tady vládní návrh jednoprocentní, který by se mně líbil nejvíce. Osobně pro cokoli nad 3,5 procenta ruku prostě nezvednu,“ varoval místopředseda strany a ministr vnitra Milan Chovanec.

Alena Gajdůšková, místopředsedkyně ČSSD: „Poslanec nebo senátor by měl vnímat to, co se děje ve společnosti. A když vezmu veřejnou správu nebo i soukromý sektor, tak tam platy za Topolánkovy a Nečasovy vlády stagnovaly, nebo šly dokonce ještě níže. Členové parlamentu si platy zmrazili. Teď vláda vyrovnává poklesy ve veřejném sektoru růstem o 3,5 %. Takže i členové parlamentu by měli být v tomto solidární.“

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava upozornil, že stanovisko grémia je pro poslance ČSSD závazné. „V sociální demokracii platí, že usnesení vyšších orgánů jsou závazná pro všechny členy strany,“ poznamenal taky předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Dodal však, že poslance obecně není možné zavázat k ničemu a každý z nich se rozhoduje podle svého vědomí a svědomí.

Někteří představitelé sociální demokracie ovšem nechtějí, aby se původní dohoda klubů nějak měnila. „Pro mě je rozhodnutí předsednictva sociální demokracie velkým překvapením. Když se už uzavřela nějaká dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů, tak si nemyslím, že je to optimální řešení,“ reagoval poslanec ČSSD Antonín Seďa. Novela musí projít do konce roku. Jasněji by mohlo být už ve čtvrtek, kdy bude o platech jednat koaliční rada.

Lídři koaličních stran
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Koaliční partneři změnu dohody připouštějí

Taky lidovci nejsou podle předsedy klubu Jiřího Miholy v otázce růstu platů jednotní – někteří jsou pro 3,5procentní navýšení, jiní by zvýšili platy o 14 procent. „Je nutný konsensus vlády, neměl by si každý hlasovat, jak chce. Takže je potřeba dospět k nějaké dohodě,“ myslí si Mihola, podle něhož teď záleží především na premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Buď přesvědčí koalici, aby zvýšila platy jen o 3,5 procenta, nebo je třeba respektovat stanovisko rozpočtového výboru.

Hnutí ANO se nebrání možnosti původní dohodu změnit. „My si umíme představit jakoukoli dohodu, na které se dohodne politické spektrum a která umožní prohlasování a schválení zákona do konce roku,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru z ANO Jan Volný. Klíčová schůze, na které musejí členové dolní komory rozhodnout, začíná již v úterý 2. prosince. „Počkáme si na to, jak to okomentuje pan premiér a sociální demokracie. My to určitě nebudeme stavět na ostří nože,“ ujistil Volný.

Základní plat ústavních činitelů

  • Poslanci a senátoři 55 900
  • Ministr 106 600
  • Premiér 150 100
  • Prezident 186 300

Zatímco představitelé koalice očekávají, že vše vyřeší čtvrteční koaliční rada, opoziční TOP 09 se podle předsedy jejích poslanců Miroslava Kalouska už nebude dalšími koaličními návrhy zabývat. „Pokud nebude platit původní dohoda (14 procent), pravděpodobně se nezúčastníme hlasování. Ať si vládní většina rozhodne, jak chce. Je to její zodpovědnost,“ prohlásil Kalousek. Kritizoval však, že se vláda začala platy ústavních činitelů zabývat až nyní, když o jejich rozmrazení na přelomu roku věděla od svého jmenování.

Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09: „Pan premiér se měl tímto tématem zabývat už od začátku roku. Protože už od začátku roku bylo jasné, že to téma přijde na stůl, a nemůže se řešit na poslední chvíli.“

Politici se shodnou alespoň na jednom: do budoucna by se měl nastavit automatický mechanismus, od něhož by se jejich platy odvíjely – základem by mohla být třeba průměrná mzda násobená určitým koeficientem. „Mělo by to být vyřešeno nějakým autopilotem, aby poslanci nerozhodovali o svých platech. To je nedůstojná diskuze,“ míní Kalousek. Situaci, kdy si poslanci sami schvalují platy, nepovažuje za „štastné řešení“ ani Seďa.

Komentátor: Máme před sebou důležitější problémy

Že je potřeba přijmout systémovou změnu v určování platů politiků, si myslí rovněž komentátor deníku Referendum z Masarykovy demokratické akademie Patrik Eichler. Přesto míní, že Česko má před sebou významnější problémy než růst poslaneckých platů. „Z politických témat, kterými bychom se měli zabývat, je to téma třetího, čtvrtého řádu,“ podotkl Eichler.

„Popravdě řečeno, platy poslanců nejsou nějak extrémně vysoké. Problémem ale není velikost nízkých poslaneckých platů. Problémem je, že všechny platy v České republice jsou nízké. Jak poslanci, tak pokladní v supermarketu, tak učitelé na střední škole – všichni mají třikrát až pětkrát nižší platy než v Německu. Tímto bychom se měli zabývat a měli by se tím primárně zabývat i poslanci,“ nastínil Eichler.

Bankovky
Zdroj: René Volfík/ČTK

Ve srovnání se zahraničními kolegy si český zákonodárce opravdu nevydělá mnoho. Například základní plat poslance Slovenské národní rady v přepočtu na koruny činí 92 500. Průměrná mzda, na kterou většina Slováků nedosáhne, je v přepočtu necelých 24 000. Zákonodárci tak berou téměř čtyřikrát tolik. A němečtí poslanci si vydělají ještě víc. Pro srovnání – v Česku se průměrná mzda pohybuje zhruba na úrovni 25 500, poslanecký plat ve výši 55 900 tedy představuje o něco víc než dvojnásobek.

Eichler očekává, že neshody kolem růstu poslaneckých platů ukončí koaliční rada. Na základě dosavadních vyjádření soudí, že platy se nakonec zvýší o 3,5 procenta, stejně jako u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Pokud by se však někteří poslanci ČSSD (ale i KSČM) nakonec vyslovili pro zvýšení platů o 14 procent, což v absolutním vyjádření představuje 8 100 korun, stali by se podle Eichlera nedůvěryhodnými reprezentanty levicové politiky. Částka totiž téměř odpovídá výši minimální mzdy (8 500 korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu, řekl místopředseda Smeru

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu jen proto, že si to přeje český premiér Petr Fiala (ODS), uvedl v pondělí místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Smer Richard Takáč k dopisu předsedy české vlády. Ten požádal svého slovenského kolegu a šéfa Smeru Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval návrh osmnáctého balíku protiruských sankcí. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 mminutami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
před 7 mminutami

Začátek týdne přinese bouřky a třicet stupňů, pak se ochladí

Začátek týdne přinese bouřky a teploty kolem třiceti stupňů Celsia. Na jihu Moravy dál platí výstraha kvůli vedru, teplota tam v pondělí vyšplhá na tropických 32 stupňů. V polovině týdne pak v celé zemi přijde ochlazení, které potrvá do víkendu. Týden doprovodí přeháňky.
před 1 hhodinou

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
před 3 hhodinami

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
před 13 hhodinami

Lepší péči o válečné veterány má zajistit novela

Býval členem Speciálních sil Armády ČR a má zkušenosti z mise v Mali. Dříve elitní voják Josef Burget ale musel před více než dvěma lety podstoupit operaci mozku a nastalé komplikace ho upoutaly na invalidní vozík. S některými úkony mu tak dnes musí pomáhat rodina nebo pečovatelka, výdaje na rehabilitace a cvičení jsou přitom vysoké. Brzy by však s nimi jemu i dalším šestnácti tisícům válečných veteránů měl pomoci pětadvacetitisícový měsíční příspěvek na sociální služby. Novela zákona, která ho zavádí, čeká na podpis prezidenta.
před 14 hhodinami

Obchod mezi Českem a Vietnamem je na vzestupu

Obchod Česka a Vietnamu roste. Do asijské země míří i tuzemské podniky. Během následujících měsíců by měl být dokončen třeba prodej tamní uhelné elektrárny skupině Sev.en Pavla Tykače. Ve Vietnamu se také začínají vyrábět vozy Škoda, v dalších letech v něm chce firma vyprodukovat přes 25 tisíc aut ročně. České podniky by se podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) mohly zapojit i do budování jaderných elektráren.
před 14 hhodinami

Texas přerušil pátrání po obětech záplav kvůli varování před dalšími povodněmi

Američtí záchranáři v neděli ráno místního času přerušili pátrání po obětech katastrofálních záplav v Texasu ze začátku měsíce, důvodem jsou nové vydatné srážky a varování meteorologů před dalšími povodněmi v postižené oblasti. Informovala o tom agentura AP, která upozornila, že od bleskových povodní ze 4. července je to poprvé, kdy pátrání přerušila nová vlna nepříznivého počasí. Do Texasu v neděli odcestovalo šestnáct českých hasičů z USAR týmu, kteří mají pomáhat s pátráním po pohřešovaných.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...