Paříž stáhla téměř třetinu elektrobusů. Během měsíce dva shořely

Paříž preventivně stáhne ze svých ulic třetinu elektrických autobusů poté, co během jednoho měsíce vzplanula dvě vozidla. Jde o první větší incidenty od roku 2016, Francouzi se ale obávají, že by mohly zpomalit ekologické ambice jejich metropole.

Po druhém požáru v pátek ráno, při kterém nebyl nikdo zraněn, se město rozhodlo, že pozastaví používání 149 elektrobusů Bollore, konkrétně modelu Bluebus 5SE. To je téměř třetina všech elektrobusů v Paříži.

Autobus číslo 71, který v pátek brzy ráno vzplál na jihovýchodě Paříže, vypouštěl hustá oblaka černého dýmu a vycházel z něj silný zápach hořícího plastu, popsala agentura AFP, která incident zaznamenala. „Řidič autobusu okamžitě evakuoval všechny cestující. Nikdo nebyl zraněn,“ ujistily úřady, zatímco městská hasičská služba informovala, že do hašení požáru se zapojily asi tři desítky hasičů.

První elektrický autobus vzplál na luxusním bulváru Saint-Germain v centru Paříže 4. dubna, přičemž vozidlo bylo úplně zničeno. I tento incident se obešel bez zranění.

Regionální úřad Ile-de-France Mobilites zdůraznil, že by se mělo co nejrychleji zjistit vše o požárech a přijmout všechna nezbytná preventivní opatření. Mluvčí ministerstva dopravy zase informoval, že vláda podpořila stažení autobusů během vyšetřování.

Sdružení cestujících označilo požáry za „znepokojující“ a vyzvalo výrobce k rychlému řešení.

První větší problémy od roku 2016

Starostka Anne Hidalgová učinila z ochrany životního prostředí prioritu své pařížské administrativy a přijala opatření, jako je doplňování zelených ploch, cyklostezek a pěších zón v historicky automobilové francouzské metropoli. 

Město od roku 2016 vybudovalo flotilu téměř pěti stovek elektrobusů od tří různých výrobců a až do letošního roku nedošlo k žádnému většímu incidentu. O to větším překvapením je nynější nehodovost.

Dopravní podnik požádal výrobce Bollore o kompletní odbornou zprávu, která by vysvětlila příčiny těchto incidentů a nabídla plán opatření k bezpečnému uvedení těchto autobusů zpět do provozu. „Nejde o problém elektrobusů obecně, ale o autobusy Bollore tohoto modelu,“ dodal mluvčí dopravního podniku.

Samotná společnost Bollore ve svém prohlášení uvedla, že „celý personál jsme mobilizovali, aby zjistil původ nehody“.

Bluebus je součástí rozsáhlého impéria francouzského miliardáře Vincenta Bolloreho, jehož zájmy sahají od dopravy a logistiky až po média. Roční obrat Bolloreho společností činí přibližně 24 miliard eur a firmy zaměstnávají 80 tisíc lidí.

Na svých internetových stránkách společnost uvádí, že autobusy jsou „vybaveny novou generací baterií (…) s vysokou hustotou energie a optimální bezpečností“ rozmístěných po střeše a zadní části vozidla.

Na elektrobusy sází hlavně Čína

Snaze o elektrifikaci autobusů zatím dominuje Čína. Poslední veřejná data pocházejí z roku 2019 a říkají, že 99 procent všech elektrobusů světa jezdí právě po čínských silnicích. V té době tam měli 421 tisíc bateriemi poháněných autobusů – zhruba sedmnáct procent z celkového množství těchto dopravních prostředků v Číně.

Pro srovnání – celé Spojené státy americké v té době provozovaly asi tři stovky elektrických autobusů a celá Evropská unie asi 2 250.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 1 hhodinou

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 3 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 4 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...