Londýn - Větší pravomoci slíbili Skotsku vůdci tří hlavních britských stran, pokud jeho obyvatelé ve čtvrtečním referendu rozhodnou o setrvání ve Spojeném království. Propagátoři skotské nezávislosti ale označili slib za urážku skotských voličů a upozornili, že podobné návrhy měly přijít podstatně dřív. Jedinou zárukou větších pravomocí je podle nich schválení nezávislosti.
Stínový ministr zahraničí Douglas Alexander odmítl, že by sliby pro Skotsko přišly v diskusi o referendu příliš pozdě. „O těchto pravomocech ve Skotsku debatujeme už řadu měsíců. Dnes ale chceme zdůraznit, že můžeme mít to nejlepší z obou světů. Můžeme mít silnější skotský parlament, ale se sílou, stabilitou a bezpečností Spojeného království,“ prohlásil.
Dohodu o posílení pravomocí skotských úřadů podepsali premiér a šéf Konzervativní strany David Cameron a vůdci labouristů a liberálních demokratů Ed Miliband a Nick Clegg. Dokument obsahuje tři základní body. V první části slibuje „rozsáhlé nové pravomoci“ skotskému parlamentu, ve druhé „spravedlivé rozdělování zdrojů, aby měli všichni v Británii stejné příležitosti“, a ve třetí části zdůrazňuje, že konečné slovo ohledně financování zdravotnictví bude mít skotská vláda.
„Pokud tu byl vážný úmysl udělit víc pravomocí, proč už se tak nestalo dřív?“ ptá se skotská vicepremiérka Nicola Sturgeonová. „Toryovští poslanci již řekli, že poskytnutí větších pravomocí Skotsku zablokují. Když budeme hlasovat proti nezávislosti, nemáme žádné záruky,“ podotkla. „Samostatnost není kouzelná hůlka, ale je to obrovská příležitost. Můžeme zlepšit životy občanů, ne hned přes noc, ale postupem času,“ dodala.
Skotská národní strana, jejímž cílem je nezávislost Skotska po 300 letech unie s Anglií, vyhrála v roce 2011 volby do skotského parlamentu, čímž získala příležitost uspořádat hlasování o odchodu Skotska z unie. Vláda premiéra Alexe Salmonda tvrdí, že stará unie již nevyhovuje a že nezávislé Skotsko se svými zásobami ropy se stane jednou z nejbohatších zemí na světě. Nastal prý čas, aby Skotsko převzalo otěže svého osudu a zbavilo se „okovů“ vlády sídlící v Londýně. Britská vláda Davida Camerona na druhé straně prohlašuje, že stávající Spojené království představuje jednu z nejúspěšnějších společenských a politických unií na světě. Pro zachování unie jsou i ostatní hlavní skotské strany.
V den konání referenda budou voliči po celém Skotsku odpovídat na otázku „Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?“ Pokud by jich většina odpověděla ano, Skotsko by se nejspíše stalo samostatným státem 24. března 2016. Výsledek referenda není možné s jistotou předpovědět, neboť poslední průzkumy naznačují velmi těsný výsledek. Ze čtyř milionů zaregistrovaných voličů jich ale stále až 500 000 zůstává nerozhodnutých.
Ze Skotska by se v případě nezávislosti nestala republika, neboť si chce uchovat coby formální hlavu státu královnu. Nový samostatný stát by musel zřídit vlastní armádu, sociální systém, převzít část společného státního dluhu a nastavit vlastní regulaci finančních služeb. Skotové by museli také převzít všechna rizika, která s sebou nese skotský bankovní systém, jehož aktiva několikanásobně převyšují skotský HDP.
Nezávislé Skotsko by podle představitelů EU muselo o své členství v Unii znovu zažádat. Unijní smlouvy totiž s odtržením území od členské země nepočítají a případné členství Skotska v EU by muselo ratifikovat všech 28 členských států a Evropský parlament. U NATO by byla situace podobná. Podle budoucího předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by měla země zůstat po vyhlášení nezávislosti nejméně tři a půl roku mimo EU.
