Moskva - Tvůrce ruských hospodářských reforem po rozpadu sovětského impéria Jegor Gajdar zemřel. Bylo mu 53 let. Během vlády prezidenta Borise Jelcina Gajdar skoncoval se sovětskou centrálně plánovanou ekonomikou. Jako ministr hospodářství a premiér zavedl řadu bolestivých reforem a rozjel v Rusku první vlnu privatizace. V roce 1992 uvolnil ceny, což vyvolalo velkou vlnu odporu.
Gajdar zemřel dnes časně ráno, když pracoval na své nové knize. Dostal trombózu. Už před třemi lety měl Gajdar zdravotní potíže, když během návštěvy Irska upadl do bezvědomí. Po vyšetření lékaři ale oznámili, že jeho zdraví není ohroženo. Gajdar pak několikrát opakoval, že se ho někdo pokusil otrávit. I proto bude podle ruských úřadů jeho smrt řádně prošetřena.
Na počátku 90. let se Gajdar jako ministr hospodářství za vlády Borise Jelcina postaral o přechod sovětského impéria ke kapitalistickému hospodářství. Zlikvidoval centrálně řízenou sovětskou ekonomiku a zaváděl tržní reformy. Odstranil tak státní kontrolu cen a měny, omezily se státní subvence, změny liberalizovaly obchod a prosadily kontroverzní privatizaci.
Boris Němcov, někdejší náměstek předsedy vlády: „Svůj život zasvětil tomu, aby odvrátil občanskou válku. Měl na výběr mezi občanskou válkou a bolestivými reformami.“
Anatolij Čubajs, bývalý místopředseda vlády: „Rusko může být šťastné, že ho mělo v jednom z nejobtížnějších období historie. Zachránil zemi před hladem, občanskou válkou a kolapsem. Jen málo lidí v ruských i světových dějinách se s ním může srovnávat co do síly intelektu, schopnosti porozumět minulosti, současnosti i budoucnosti a vůle k přijímání těch nejtěžších, ale nezbytných rozhodnutí.“
Ekonomické reformy nebyly u veřejnosti populární
Reforma vstoupila v platnost k 1. lednu 1992. Došlo k liberalizaci cen, což mělo za důsledek především pokles životní úrovně, i proto nebyl Gajdar u ruské veřejnosti příliš oblíben.
Od června 1992 byl předsedou vlády, komplexní ekonomické reformy se mu ale nepodařilo úplně prosadit. Byl totiž pod tlakem postkomunistické opozice v parlamentu nucen k četným ústupkům. Po odchodu z vlády zastával Gajdar místo Jelcinova hospodářského poradce a stal se také ředitelem Ústavu pro ekonomické problémy v přechodném období.
Někdejší první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, který s Gajdarovými reformami nesouhlasil, řekl, že Gajdarovou největší slabinou bylo, že chtěl všechny problémy vyřešit naráz a jednou provždy.
V červnu 1994 se stal předsedou liberální strany Demokratická volba Ruska a v parlamentu se jako předák nejsilnější frakce vyhraněně postavil proti ruské intervenci v Čečensku. V ruské politice Gajdar na rozdíl od ekonomiky díru do světa neudělal a svůj vlastní stín vrchního poradce prezidenta Borise Jelcina pro reformy už nikdy nepřekročil. Rodinnou čest ale v tomto směru ještě pořád může zachránit 27letá dcera Marina. Ta od července působí ve funkci náměstkyně guvernéra Kirovské oblasti s ambiciózní liberální agendou.
Po nástupu Vladimira Putina do Kremlu Gajdar odešel do ústraní a začal se věnovat přednáškovým turné. V posledních letech se považoval Gajdar za kritika Putinova režimu.
Gajdar se narodil 19. března 1956 v Moskvě, pocházel z vojenské rodiny. Byl vnukem spisovatelů Arkadije Gajdara a Pavla Bažova. Vystudoval ekonomickou fakultu Moskevské státní univerzity, poté byl vědeckým pracovníkem a před pádem komunismu působil ve vedoucích funkcích v časopisu Kommunist a v listu Pravda. V 80. letech byl členem komunistické strany. Je autorem desítek ekonomických článků a několika knih.
- Jegor Gajdar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1306/130531.jpg
- Jegor Gajdar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1306/130529.jpg
- Jegor Gajdar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1306/130528.jpg
- Jegor Gajdar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1305/130489.jpg
