Zemřel nejdéle vládnoucí monarcha světa, thajský král Pchúmipchon Adundét

Nahrávám video

Ve věku 88 let zemřel thajský král Pchúmipchon Adundét. Úmrtí monarchy, který dlouhodobě čelil vážným zdravotním potížím, potvrdil královský palác. Panovník korunovaný jako Ráma IX. absolvoval minulý víkend v nemocnici několik zákroků a od té doby zůstal napojen na umělou ledvinu a plíce. Premiér Prajutch Čan-Oča uvedl, že se novým králem stane Rámův jediný syn, princ Mahá Vatčirálongkón.

„Jeho Veličenstvo odešlo pokojně v nemocnici Siriraj,“ oznámil královský palác. Pchúmipchon Adundét, který Thajsku vládl 70 let, zemřel krátce před čtvrtou hodinou odpolední místního času.

V době oznámení úmrtí přerušily všechny thajské televize program, aby v přímém přenosu odvysílaly záběry z nemocnice a jejího okolí, kde stovky lidí vyjadřovaly nad smrtí krále lítost. „Thajci ztratili člena rodiny, nejbližšího člověka, kterého v životě měli. Mnoho generací Thajců nepoznalo jiného krále. Již za svého života byl vnímán jako ztělesnění boha na Zemi a pro řadu Thajců je těžko uvěřitelné, že už není,“ popsal situaci český velvyslanec v Thajsku Vítězslav Grepl.

Pchúmipchon Adundét
Zdroj: Reuters

Zemi čeká 30 dní státního smutku, během nichž budou zakázány jakékoli oslavy, upozornil premiér. Na všech úřadech budou po celou dobu vlajky na půl žerdi. Dohromady má oficiální smutek trvat celý jeden rok.

„Zítra bude tělo krále Rámy IX. přepraveno do královského paláce a podle dřívějších zvyklostí lze očekávat, že se pohřeb bude konat po uplynutí dlouhého období, možná až jednoho roku,“ upozornil Grepl.

Nejdéle sloužící hlavou státu je nyní Alžběta II.

Pchúmipchon Adundét nastoupil na trůn 9. června 1946 po zavražděném bratru Ánandovi Mahidolovi. Pátého května 1950 byl korunován jako Ráma IX. Se sedmi desítkami let strávenými na trůně byl nejdéle vládnoucím monarchou světa. Nyní tento primát přebírá 90letá britská královna Alžběta II., která letos oslavila 64 let panování.

Krále ve středu navštívily jeho čtyři děti, včetně korunního prince, který se kvůli otcově zdravotnímu stavu vrátil ze zahraničí. Šéf vládnoucí vojenské junty v týž den zrušil plánovanou návštěvu provincie na východě země se zdůvodněním, že se připravuje na přijetí u korunního prince.

Thajci truchlí pro svého krále
Zdroj: Reuters

V zemi kvůli stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu krále citelně rostla nervozita. Stovky lidí se začaly srocovat před nemocnicí, kde byl panovník hospitalizován. Většina z nich chodila oblečená v růžové a žluté barvě, což jsou podle dvorních astrologů monarchovy šťastné barvy. Spekulace ohledně králova zdraví také oslabily thajskou měnu - bát. 

Pchúmipchon Adundét byl mezi obyvateli velmi vážený a v politicky výbušné době po svržení premiérky Jinglak Šinavatrové, po němž se chopila moci armáda, byl vnímán jako symbol kontinuity politického systému. Majestát královské rodiny je chráněn jedním z nejpřísnějších zákonů na světě.

Následník trůnu, princ Mahá Vatčirálongkón, zdaleka nedosahuje stejné úrovně oddanosti poddaných jako jeho otec, k čemuž přispěla i jeho lehkomyslná minulost či pokus o otcovo svržení a převzetí trůnu.

  • Oficiální titul Rámy IX.: Velký král Siamu, velký ochránce, znamenitá síla země, moc nemající sobě rovnou, nejvěhlasnější z rodiny Mahidol, útočiště lidí.
  • Narodil se 5. prosince 1927 v Cambridgi v americkém státě Massachusetts jako třetí dítě siamského prince Mahidola, který tam právě studoval medicínu. Dostalo se mu nejlepšího vzdělání v Thajsku a ve Švýcarsku, kde na univerzitě studoval technické vědy. Po nikdy zcela objasněné smrti svého bratra se nečekaně v roce 1946 ujal vlády. Dokončil studia v Lausanne (přestoupil na práva a politické vědy) a do Thajska se vrátil v roce 1950. Oženil se a poté usedl na trůn jako král Ráma IX.
  • Devátý král z dynastie Čakrí, která vládne zemi od roku 1782, prakticky neměl politickou moc - pouze jmenoval předsedu a nejvýše 14 dalších členů Tajné rady, která byla jeho poradním orgánem. Za jeho panování se v Thajsku vystřídalo 26 vlád.
  • V 70. letech králova intervence přiměla k odchodu do exilu tři militantní diktátorské vůdce, kteří chtěli potlačit studentské demonstrace. Také v roce 1991 přinutil k odstoupení generála Sučindu Kraprajúna, který krvavě rozehnal pouliční protesty. „Demokracie britského střihu je pro nás nejlepší,“ prohlásil. Politické vztahy v Thajsku se ovšem západním parlamentním demokraciím dlouho ani nepodobaly, a tak král také využíval svou „slabost pro vládu silné ruky“.
  • Jako starající se vládce už od začátku panování většinu času dohlížel na rozvojové projekty, od pasterizace mléka, přes rozvoj alternativních zdrojů energie až po zavlažování suchých oblastí. V roce 1992 dostal zlatou medaili Programu OSN na ochranu životního prostředí.
  • Všestranně nadaný král miloval jazz, jachting a malování. Rád komponoval a hrál na saxofon a klarinet, přes 30 let měl svůj orchestr, hrál s Ellingtonem, Goodmanem i Armstrongem. Ve Švýcarsku bruslil a lyžoval, pak přešel na plavání a jachting. V této disciplíně dokonce v roce 1967 zvítězil na IV. hrách jihovýchodní Asie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled