Zemětřesení udělala z tisíců italských sídel „města duchů“

Rozpraskané ulice, vysklená okna, rozpadlé střechy, opadané zdi. V Itálii nezůstávají po zemětřeseních jen trosky, ale často i celá opuštěná města. Kvůli otřesům půdy, erozi a dalším jevům je po celé zemi zhruba 20 tisíc „měst duchů“.

Zemětřesení jsou v Itálii poměrně častá. Jen od roku 2000 jich 16 dosáhlo síly větší než 4,5 stupně Richterovy škály. Tento jev, vyvolaný pohybem zemských desek, má také na svědomí přesuny obyvatel z často postižených oblastí do nových měst nebo dokonce do jiných italských provincií.

Možná nejznámějším „městem duchů“ je Craco v jihoitalské Basilicatě, které bylo opuštěno kvůli častým zemětřesením, sesuvům půdy a neúrodné půdě. Obyvatelé z velké části emigrovali do USA, zbytek definitivně město opustil v roce 1963 a založil nové na bezpečnějším místě v blízkém údolí.

Původní Craco dnes zůstává v dezolátním stavu, používá se jen pro občasné kulturní akce a jako kulisa pro filmová natáčení.

Pentidattilo
Zdroj: Flickr/Graziella Picciau

Kalábrijské Pentedattilo bylo založeno jako řecká kolonie, v roce 1783 ho poškodilo vážné zemětřesení a obyvatelé ho raději opustili. Podobně je na tom i Balestrino v severoitalské Ligurii. Zemětřesení v roce 1887 tam způsobilo zásadní pokles populace zhruba na polovinu. Sesuvy půdy, geologická nestabilita a další otřesy země pak byly také důvody, proč z města o 60 let později odešli i zbývající obyvatelé.

Bussana Vecchia
Zdroj: Antonio Pastorino/Wikimedia Commons

Bussana Vecchia v severoitalské Ligurii je pak příkladem příběhu s relativně šťastným koncem. Otřesy půdy zástavbu zničily v roce 1887 a zemětřesení mělo být jedním z prvních, které zaznamenal seizmograf. Na začátku 60. let minulého století se do poškozených budov nastěhovala skupina umělců. Bez elektřiny a zavedené vody začali město renovovat a postupně vybudovali umělecké dílny, jež slouží jako atrakce pro turisty.

Jako turistická atrakce dnes slouží i Cività di Bagnoregio ve střední Itálii. Původně etruské sídliště bylo známé jako „Umírající město“. Kvůli erozi a častým zemětřesením se z něho stal doslova ostrov – celé domy a okrajové části některých čtvrtí se zřítily spolu s erodujícím útesem, na němž město stálo. Definitivně ho obyvatelé opustili poté, co byl most, který ho spojoval s okolím, během války zničen. Nyní město s okolím spojuje známá a často fotografovaná lávka.

Cività di Bagnoregio
Zdroj: Jonathan Fors/Creative Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 1 hhodinou

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 1 hhodinou

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 3 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 11 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 12 hhodinami

Evropský pohled