Praha - Pro média na celém světě je dnes zprávou číslo jedna inaugurace nového prezidenta USA Baracka Obamy. Zatímco západoevropská média pohlížejí na 44. prezidenta Spojených států jako na naději, která by mohla přinést změnu, ruský deník Kommersant na něj pohlíží se skepsí a říká, že Američany čeká vystřízlivění. Největší nadšení projevují z nového prezidenta Britové.
Doslova v euforii jsou z Obamy britská média, nikoho nenechala na pochybách, jak velký význam přisuzují nástupu nového amerického prezidenta. Poté, co v úterý několik televizí přenášelo inauguraci v přímém přenosu a zahltilo diváky dalšími pořady o nastupujícím prezidentovi, Obama dnes na prvních stránkách britských deníků vytlačil z prvních stránek všechno ostatní.
Palcové titulky naznačují i to, co si od něj Britové slibují. Konzervativní The Times referují o inauguraci pod titulkem Obamův slib, The Daily Telegraph píše o Obnově Ameriky, stejně jako The Guardian, který vyzývá Začněme s obnovou Ameriky dnes. The Independent vypustil titulek úplně a celou první stránku věnoval fotografii z přísahy.
The Independent zdůraznil, že Obamův projev uvádí na scénu novou, liberální Ameriku. „Inaugurační projev jen zřídka udělal tak jasnou dělicí čáru mezi tím, co bylo, a tím, co bude,“ napsal spíše levicový list a ocenil, že Obama se distancuje od způsobu vlády svého předchůdce doma, že dává přednost diplomacii před konfrontací a že přináší obrat i v otázkách životního prostředí.
Francouzský tisk Obamu chválí, jeho první projev však prý nebyl tak plamenný
Většina francouzského tisku dnes pochválila úterní inaugurační projev nového amerického prezidenta Baracka Obamy. Zároveň zaznamenává, že Obama už nebyl tak plamenný jako ve svých vystoupeních v rámci volební kampaně.
Podle dnešního odpoledníku Le Monde byl Obamův projev „skoro skromný“. Patrně nebude v historii připomínán, ale tvoří časový předěl pro příchod nové generace do čela USA a začátek „transformační éry“. List si všímá, že hned po vystoupení učinil Obama první krok k uzavření vězeňského tábora Guantánamo na Kubě.
„Sen se zhmotňuje, ztrácí své kouzlo. Přecházíme od naděje k vůli,“ napsal list Libération. Podle deníku se Obama představil jako prezident pro krizové období, který „zahájil éru odpovědnosti“. Projev „byl střídmý, promyšlený a dalek hypnotizujícího charismatu, jež mu umožnilo odstartovat kampaň“.
Německá média přistupují k Obamovi obezřetně
Liberální deník Die Welt přirovnává inauguraci prezidenta Baracka Obamy za stejně historicky významnou událost, jako byl pád Berlínské zdi, a pokládá tento den za dovršení boje Američanů jiné barvy pleti za rovnoprávnost. „Vteřina, kdy Barack Obama u Kapitolu pozvedl ruku k přísaze, byla pro USA poskočením hodinové ručičky dějin, okamžikem, v němž se 36,1 milionu černošských občanů definitivně stalo Američany,“ píše Die Welt.
Zároveň však téměř všechny deníky upozorňují, že k Obamovi, jehož řečnické schopnosti si podle berlínského Tagesspiegelu nezadají se schopnostmi kazatele, se upíná až příliš mnoho nadějí. Obama ale každopádně vrátil Americe přitažlivost, konstatuje list Süddeutsche Zeitung.
Některé německé deníky upozorňují, že Obama toho slíbil tolik, že pro něj bude těžké vše splnit a riskuje selhání. „Neboť pokud se po euforii milionů rozšíří vystřízlivění, jestliže se nepodaří za rok vytvořit 4,1 milionu pracovních míst, která slíbil, bude to mít za následek odvrácení; a to by bylo dramatičtější než kdykoli předtím, poněvadž se k němu upnulo tolik lidí,“ napsal Tagesspiegel.
Ruský deník Kommersant: Američany čeká rozčarování
Ruská média z Obamy rozhodně nadšená nejsou, naopak jsou spíše skeptická. Nejostřeji se k novému prezidentovi Spojených států vyjádřil deník Kommersant, který dnes píše, že Američany čeká tvrdé probuzení ze snu. Podle něj Obama neuspěje ani v řešení hospodářské krize, ani nezlepší obraz USA v zahraničí.
Podle Kommersantu se stačí podívat, kdo s ekonomickou krizí bude bojovat: „Základ Obamova týmu tvoří veteráni z éry prezidenta Clintona. Právě tito lidé byli ve své době iniciátory deregulace americké ekonomiky, která nakonec vedla k dnešní krizi. Celkově se zdá, že s ekonomickou krizí budou bojovat ti, kdo stáli u jejího zrodu. Je velká otázka, zda uspějí.“
Stejná tendence je podle listu vidět i v Obamově zahraniční politice. Jednostranné kroky, obcházení OSN, rozšiřování NATO na Východ, snaha dostat postsovětský prostor pod kontrolu, tlak na Írán a další priority Washingtonu, budící nespokojenost Moskvy, byly podle komentátora zvoleny ještě za Bushových předchůdců. „Není žádný důvod si myslet, že by se nová administrativa ve Washingtonu zřekla těchto principů a začala vztahy s Moskvou z čistého stolu,“ dodává.
