Zahalené málo, nebo až příliš? Muslimské sportovkyně se nezavděčí

2 minuty
Horizont ČT24: Kulturní střety na olympiádě
Zdroj: ČT24

Velmi protichůdné názory vyvolávají muslimské ženy na olympijských hrách v Riu. Jedni je na internetu kritizují, že jsou oblečené málo, jiní jim naopak vyčítají, že jsou zahalené až příliš. Sportovkyně z muslimských zemí a jejich dresy se tak staly dalším tématem na pomezí politiky a sportu, které produkuje letošní 31. letní olympiáda.

Na síti olympijského hřiště v brazilském Riu se setkaly dva kulturní světy – Egypt versus Německo, hidžáb proti bikinám. Zahalení devatenáctileté egyptské volejbalistky Doi Elghobašiové na internetu vzbudilo posměšky – že prý hraje v neoprenu.

Egyptský komentátor mluví o návratu do minulosti a sama egyptská sportovkyně se brání, že se zahaluje od mládí. „Nosím hidžáb, protože jsem muslimka. Ale to mi nebrání cítit se součástí hry,“ říká Doaa el-Ghobašiová.

Pod drobnohledem jsou v arabských zemích i další muslimské sportovkyně, na webu sklízejí ale opačnou kritiku – že jsou zahalené málo. Pobouřila třeba reportáž libyjské televize o tamní reprezentační plavkyni Danie Hagulové.

A virtuálním urážkám se nevyhnula ani hvězda týmu uprchlíků – syrská plavkyně Yusra Mardiniová. „Nejsme jen uprchlíci, jsme jako všichni ostatní. Něco umíme a můžeme něco dokázat,“ řekla.

Mardiniová utekla před válkou v Sýrii loni v létě, nyní ji trénuje německý trenér v Berlíně. Cesta přes Středozemní moře ji ale málem stála život, v arabském světě přesto jednoznačné sympatie nesklízí.

OH
Zdroj: ČT24
Tweet
Zdroj: ČT24

Nejen proti soupeřkám, ale i proti stereotypům bojuje také vůbec první reprezentantka Spojených států v hidžábu – Ibtihaj Muhammadová. Díky šermu se podle svých slov zbavila pocitu, že je jiná. Maska i dres všechny odlišnosti schovají.

Senzací z geopolitického pohledu je pak společná fotka korejských gymnastek. Obavy, že severokorejskou sportovkyni doma stihne přísný trest, ale analytik BBC vyvrací a připomíná její dva roky staré objetí s Američankou.

OH
Zdroj: ČT24
OH
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...