Islámábád/Káhira - Postní měsíc ramadán, devátý a nejsvětější měsíc muslimského lunárního kalendáře, nyní zahajují muslimové po celém světě. Svátek ale letos v mnoha zemích zkomplikují neustále rostoucí ceny potravin i strach z násilí.
Počátek ramadánu se tradičně stanovuje podle okamžiku, kdy se na obloze objeví nový měsíc. Proto se islámské státy často v zahájení ramadánu rozcházejí - v Libyi tak letos ramadán začal už v neděli, dnešním dnem ho zahájily například Egypt či Saúdská Arábie a v Pákistánu je začátek stanoven až na úterý.
Život se probouzí v noci
Během celého měsíce se věřící mají zdržet konzumace potravin, pití, kouření i pohlavního života od rozbřesku do soumraku. Čilý společenský život se vede mezi večerním jídlem - iftár - a posledním ranním jídlem, než se znovu rozední. Striktně se ovšem omezení v jídle netýká všech muslimů, jak potvrzuje Muneeb Hassan Alrawi, předseda Islámské nadace: „Půst je předepsán dospělým zdravým lidem. Nemusí jej dodržovat matka, která kojí, či těhotná žena, dále ani starý člověk nebo trvale nemocný.“
Život za denního světla se v průběhu ramadánu zpomaluje, mnohé podniky i úřady posouvají či zkracují pracovní dobu. Postní měsíc by měl být dobou duchovního rozjímání, což ale nevylučuje neustálou hrozbu teroristických útoků islámských extremistů. V Pákistánu budou před mešitami ve velkých městech rozmístěny tisíce příslušníků policie vybavených detektory kovů, aby zabránily možnému útoku, jehož terčem by se mohly stát tradičně přeplněné mešity.
Nebezpečí hrozí kolem mešit
Podle Muhammada Šafíka, který vede modlitby v mešitě Núrul Anvár v pákistánském přístavním městě Karáčí, navštěvují lidé mešity i přes všechy hrozby: „Lidé nepřestali chodit do mešit navzdory zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi, ale ano, všichni mají strach.“
Mimo vlny násilností, které si od začátku roku vyžádaly stovky obětí, znepokojují obyvatele Pákistánu i vysoké ceny potravin a roztáčející se spirála inflace. „Inflace ovlivňuje úplně všechno,“ stěžuje si Fahmída Šaukátová, žena v domácnosti ze čtvrti Lijárí, která patří k nejchudším oblastem dvanáctimilionového Karáčí. „Ramadán obvykle slavíme jako měsíc modliteb a vnitřní radosti, ale tentokrát bude těžké oddat se oslavám stejně vroucně jako jindy,“ dodává.
Stejným problémům jako Pákistán čelí i sousední Afghánistán. Policie rozmístila speciální bezpečnostní síly a náměstek ministra vnitřní bezpečnosti vyzval k zachování míru během ramadánu - ovšem zároveň pohrozil „tvrdými kroky“ proti těm, kteří budou klid narušovat.
Rostou nejen ceny potravin
Za potraviny včetně pšenice zaplatili za poslední rok v některých částech Afghánistánu jeho občané až dvojnásobek. „Moje rodina si náklady na ramadán nemůže dovolit, budeme si muset půjčit,“ říká pětadvacetiletý taxikář Chušal, který vydělává zhruba 150 dolarů měsíčně (asi 2500 korun).
Obdobná situace je i v Palestině. „Pro obyčejného Palestince bude velice složité oslavit tento měsíc, kdy skoro každý den je nějaké slavnostní jídlo po celodenním půstu. Bude to pro ně jeden z nejtěžších ramadánů, které ve své historii znají,“ uvedla Tatiana Hoffmanová, redaktorka Channel 2 News.
Palestinské pásmo Gazy bude slavit už druhý ramadán od června 2007, kdy tu moc převzalo islámské hnutí Hamas. Obyvatelé, kteří od té doby žijí pod přísnou izraelskou blokádou, jsou už unavení a na velké oslavy jim nezbývá příliš mnoho sil navzdory dva měsíce trvajícímu křehkému příměří.
