WikiLeaks dělá dusno kolem Galilea

Brusel - Ohledně navigačního systému Galileo zavládla nejistota. Přispěl k tomu server WikiLeaks, který zveřejnil údajná slova Berryho Smutnyho, nyní již bývalého výkonného ředitele společnosti OHB-System, jež se na budování systému podílí. Smutny je podle WikiLeaks přesvědčený, že tento nejnákladnější společný projekt Evropské unie je odsouzený k zániku, sám ale popírá, že by něco takového kdy prohlásil. Firma ho přesto z funkce odvolala a Evropská komise za novým navigačním systémem stojí.

Evropský vědecko-technický projekt Galileo chtěla Evropská kosmická agentura spustit už loni, kvůli problémům se ale mluví až o roce 2013 nebo dokonce 2014. Loni v prosinci se rozhodlo, že sídlem administrativní části Galilea bude Praha.

Kritika Galilea stála šéfa OHB místo

Podle serverem WikiLeaks publikované depeše, která byla odeslána do Washingtonu z amerického velvyslanectví v Berlíně v říjnu 2009, označil Smutny systém Galileo za „mrhání penězi evropských daňových poplatníků“ a „stupidní nápad, který má hlavně sloužit francouzským zájmům“.

Mluvčí OHB Technology Steffen Leuthold uvedl, že firma předsedu představenstva propustila, aby „zabránila rozsáhlému poškození pověsti“. Dozorčí rada a valná hromada prý neviděly jinou možnost, přestože Smutny pod přísahou prohlásil, že zveřejněné výroky nikdy nevyslovil.

Filiálka OHB Technology způsobila poprask loni v lednu, když získala zakázku Evropské unie v hodnotě 566 milionů eur na výrobu 14 družic, které mají program Galileo zajišťovat. Porazila v soutěži společnost Astrium, dceřinou firmu renomované společnosti EADS Space.

Brusel WikiLeaks nevěří

Brusel věří Galileu a nevěří WikiLeaks. Na německou firmu se chce nadále spoléhat. Ještě před aférou WikiLeaks totiž prý byl Smutny v Galileu hodně zaangažovaný a věřil mu. Unie si je jistá, že miliardy vložené do vesmírného projektu se zúročí. Na trhu spojeném s navigacemi by se podle ní mělo do deseti let točit přes 244 miliard eur.

Už začátkem roku rozdělila komise tři ze šesti letošních zakázek na realizaci Galilea. Největší zakázku, tedy stavbu 14 satelitů, dostane právě OHB. Navzdory původním předpokladům, že systém bude financovat soukromý kapitál, nakonec Galileo zaplatí daňoví poplatníci. Na oběžnou dráhu vynese techniku francouzská společnost Arianespace, ta za to vyinkasuje na čtyři sta milionů eur. Právě tyto dvě společnosti jsou tak pro tento moment hlavními dodavateli systému. Vybírat si budou svoje subdodavatele, což je šance i pro české firmy.

Hlavním smyslem budování systému Galileo je konkurovat americké platformě GPS. V případě krize totiž můžou Spojené státy přesnost svého systému snížit, což by výrazně ohrozilo některé uživatele, například řízení letového provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
21:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 5 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.