WHO varuje před nástupem obrny

Ženeva – Afghánistán a Nigérie hlásí radikální nárůst počtu případů dětské obrny. V první zmíněné zemi vzrostl počet nakažených o 220 procent, ve druhé zmíněné pak o 185 procent. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO) s tím, že negativní trend může pokračovat, a to zejména kvůli hrozbě rozšíření dětské obrny do Číny a Indie; vedle Afghánistánu totiž lékaři zaznamenávají šíření obrny také v Pákistánu, kde vzrostl počet případů o 37 procent.

Světové zdravotnické a humanitární organizace proti obrně úspěšně bojují od osmdesátých let a její výskyt dokázaly snížit o 99 procent. Zatímco v roce 1988 bylo evidováno na 350 000 případů, v roce 2010 pak 1 352 a letos je hlášeno jen pětapadesát nových případů. Ve většině států tak byla obrna úspěšně vymýcena, problematická je pouze Nigérie a afghánsko-pákistánské hranice. Na obě oblasti WHO už dlouhodobě upozorňuje, současný nárůst je však i tak velmi znepokojivý.

„Jsme teď opravdu v bodu zlomu,“ upozornil šéf kampaně proti obrně Bruce Aylward. Očkovací týmy se totiž potýkají s nedostatkem financí. „Tím se zvyšuje riziko šíření viru, jeho odolnost a taky to významně zvětšuje hrozbu, že selžeme,“ dodává Aylward s tím, že částka, která by umožnila efektivně pokračovat v boji s touto infekcí, představuje 2,5 miliardy korun.

Dětská obrna je vysoce infekční onemocnění způsobené virem, který napadá nervový systém a během několika hodin může způsobit celkovou paralýzu. Počáteční příznaky jsou horečka, únava, bolest hlavy, zvraceni, ztuhlý krk a bolesti v končetinách. K nenávratnému ochrnutí dochází u každého dvoustého nakaženého. Pět až deset procent z ochrnutých umírá, protože jim virus znehybní dýchací svaly.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidská rychlost už v kyberbezpečnosti nestačí, míní šéf evropské agentury ENISA

V kybernetické bezpečnosti dochází k erozi pracovních míst na takzvané vstupní úrovni, částečně i kvůli umělé inteligenci, řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Juhan Lepassaar v rozhovoru pro Českou televizi. Firmy proto podle něj potřebují změnit nábor nových zaměstnanců. Lidé chybí i agentuře ENISA. Její práce mimo jiné zahrnuje přípravu cvičení proti kybernetickým útokům, které přicházejí například z Ruska – od února 2022 se jejich intenzita ještě zvýšila.
před 4 mminutami

V Belgii se srazil vlak se školním autobusem, na místě jsou mrtví

V Buggenhoutu na severu Belgie se v úterý ráno srazil vlak se školním autobusem, na místě je několik mrtvých, píší agentury a belgická média. Tamní ministr vnitra Bernard Quintin bez dalších podrobností na síti X vyjádřil soustrast rodinám obětí a popřál mnoho sil zraněným. Podle médií se v autobuse kromě řidiče nacházelo sedm žáků a jedna doprovázející osoba.
11:26Aktualizovánopřed 7 mminutami

Demonstrace v Bolívii pokračují i přes příslib prezidenta snížit platy vládě

Bolivijský prezident Rodrigo Paz v pondělí oznámil, že si nechá snížit svůj plat o polovinu. O stejný podíl se sníží také platy ministrů, píše agentura EFE. Pazovo rozhodnutí souvisí s protivládními protesty, které se v posledních týdnech odehrávají v hlavním městě. Plat bolivijského prezidenta je pětadvacet tisíc boliviano měsíčně, což je zhruba 75 tisíc korun. Ani úsporný plán však neodradil tisíce lidí od pokračování demonstrací.
před 39 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech řekl, že dohoda s Teheránem je stále možná. Íránské gardy následně uvedly, že sestřelily americký dron a že mají právo na odvetu.
01:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

KLDR ze západního pobřeží odpálila několik raket, včetně balistické, uvedl Soul

Severní Korea ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters. Podle agentury AP se jedná zřejmě o nejnovější zbrojní test izolované země, která naposledy 19. dubna vypustila několik raket krátkého doletu, což tamní média označila za demonstraci hlavic kazetových bomb.
před 3 hhodinami

Turecko a Izrael soupeří o vliv v Africkém rohu

Africký roh se stává dějištěm rostoucího soupeření regionálních i globálních mocností, zejména Turecka a Izraele. Obě země zde posilují vliv v rámci širšího boje mimo jiné o kontrolu nad klíčovými námořními trasami. Podle expertů hrozí, že napětí může dále eskalovat a proměnit region v zástupné bojiště rivalů v Ankaře a Jeruzalémě.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali stupňující se útoky Ruska proti Ukrajině

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.
před 3 hhodinami

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 4 hhodinami
Načítání...